Vždy jsme se učili, že love ani knowledge nemají členy. Teď procházím First Certificate Handbook a tady je následující:
…was the first teacher I had who filled me with a love of language…
…there were one or two points when a knowledge of british history…
Není to ze cvičení, která by se měla opravit.

To jsou zajímavé výjimky. U některých abstraktních nepočitatelných podstatných jmen se někdy používá člen neurčitý: Jedná se např. o emoce (viz vaše LOVE), když nějak specifikujeme a zužujeme jejich význym, proto A KNOWLEDGE OF BRITISH HISTORY, nebo A LOVE OF LANGUAGE. Jinak je ale samozřejmě KNOWLEDGE či LOVE bez členu.

Už vidíte, proč nerad říkám NIKDY, když mluvímo anglické gramatice.

Dobrý den, kdy se u takovýchto výjimek použije určitý a kdy neurčitý člen? Protože já už jsem se někdy setkal místo a knowledge of British history s the knowledge of British history. Děkuji, Armando

Ano, ale to je běžný rozdíl mezi určitým a neurčitým členem. To, o čem jsem mluvil, je použití neurčitého členu před podstatným jménem, které je běžně nepočitatelné. Samozřejmě použití určitého členu nic nebrání, pokud se jedná o něco konkrétního, specifického, jedinečného, známého apod.

Dobrý den, děkuji. Moc ale nechápu, proč se jednou použije ‘a knowledge of British history‘ a někdy ‘the knowledge of British history‘

Jak jsem psal, jsou to pak už běžné rozdíly mezi určitým a neurčitým členem.

Neurčitý člen – nová informace, neurčitá věc, mluvíme o něčem obecně, je to jedna z mnoha možných věcí apod.
Určitý člen – něco již známého, něco konkrétního, specifického, jedinečného apod.

Pokud máte nějakou konkrétní větu, kde potřebujete daný člen vysvětlit, určitě ji napište, ideálně s kontextem.

ALe zcela bez kontextu by rozdíl mohl být např.

a knowledge of history – nějaká znalost, znám historii do nějaké míry, něco o ní vím
the knowledge of history – prostě ji znám, je jen jedna znalost historie, a já ji mám.

Dobrý den, děkuji moc, teď už to chápu ten rozdíl. Armando