Myslím si, že nejlepší je udělat si studijní plán, který ti vyhovuje,
sestavit si jej podle sebe – například když víš, že máš problémy
s poslechem, tak tomu věnovat víc času než třeba četbě apod., takže je
to hodně individuální a asi nikdo ti nemůže přesně říct, čemu se máš
věnovat víc, to musíš zjistit sama. Já se třeba snažím každý den
15 min. opakovat slovíčka, potom si udělám 1–2 kapitoly z gramatiky,
přičemž si projedu gramatiku, co jsem brala 2 až 3 tři předtím,
protože mozek rád zapomíná a pak si třeba na 15 min. pustím nějaký
rádio. Když zbyde čas, tak dělám něco z učebnice. Vím, že je u mě
důležitý učit se slovíčka a pak gramatiku, ve které mám mezery. Někdy
ještě čtu knížku, když mám zrovna chuť, ale to už nepovažuji za tak
podstatné.
Je asi důležitý si sepsat, co je pro tebe základní a co by si chtěla
každý den udělat a to splnit a pak, jestli se ti bude chtít, věnovat se
něčemu dalšímu, co by tě v tu chvíli bavilo. Můžeš tak třeba po
měsíci vidět, že jsi udělala 30 stran z učebnice, kdežto když si
jednou za týden čteš třeba 1 hodinu knížku a pak si další hodinu
opakuješ slovíčka, máš pocit, že jsi neudělala téměř nic. Alespoň
takhle je to u mě.
No a až budeš mít naplánováno, co chceš dělat, je důležitý se toho
držet..možná je lepší si nejdříve dát menší cíle a postupně
přidávat. Psychologové říkají, že když nějakou činnost děláš víc
jak 60 dní, tak pak ti přijde naprosto automatické se jí věnovat. Mě se
to ještě nepodařilo, ale myslím, že sem na dobré cestě:)
Tak hodně štěstí.