Nedávno jsem začal používat další metodu k tomu, naučit se znát
aktivně nová slovíčka, o kterou bych se zde rád podělil.
Ze slovní banky, kam si zapisuji nová (ještě neznámá, nebo pasivně
naučená) slovíčka na které narazím v textech a knihách, si vyberu jedno
slovíčko, které napíšu do samostatného dokumentu, pro který jsem vymyslel
název “slovíčko dne.” Tento dokument ve wordu mám na umístěný na
ploše, abych ho po zapnutí počítače mohl snadno otvírat. Zvolené slovo
mám tučně a velkým písmenem napsané na první stránce toho dokumentu a na
stránce druhé je český překlad, na který se dívám jen když si nemohu
vzpomenout, co dané slovo znamená. Nad daným slovíčkem pak
přemýšlím,(i podle tipů v tomto článku) tak dlouho, dokud se mi při
příštím otevření dokumentu jeho význam automaticky nevybaví. Možná,
že takovéto nabývání slovní zásoby někomu může připadat hloupé, či
dokonce směšné, ale mě to začalo bavit. Tenhle způsob je pro mě taky
docela efektivní, i když trochu pomalejší, což mi však nevadí, protože
při své stávající úrovni slovní zásoby už se nepotřebuji učit
slovíčka tak rychle.