Děkuji za reakce.
Snažila jsem se situaci trochu zmapovat a v zákoně(respektive v jeho
komentáři) jsem našla následující znění. Sice se zpočátku mluví
o jazykových školách s právem SJZ, ale z posledního odstavce vyplývá,
že to platí ve skutečnosti pro všechny instituce:
“Odborná kvalifikace učitele jazykové školy předpokládá bez výjimky
vysokoškolské vzdělání, které však v případě pod písm. b) stačí
v bakalářském stupni. S účinností od 1. září 2012 platí
přísnější podmínka posouzení odborné kvalifikace spočívající v tom,
že je třeba absolvovat vzdělání v příslušném cizím jazyce.
Předchozí právní úprava uznávala splnění kvalifikace i v případě,
že absolvované studium neodpovídalo vyučovanému jazyku.
Pokud získá zaměstnanec toto vzdělání studiem cizího jazyka
v neučitelském studijním programu (např. odborná filologie,
překladatelství a tlumočení apod.), je nutné doplnit si alespoň studium
pedagogiky v akreditovaném zařízení celoživotního vzdělávání
pedagogických pracovníků; minimální rozsah tohoto studia stanoví nově
prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.); dřívější právní
úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo
v tomto zákoně.
Od 1. září 2012 je v důsledku novely uznána kvalifikace také
v případě, kdy učitel cizího jazyka absolvuje vysokoškolské vzdělání
v magisterském neučitelském oboru, pokud si doplní pedagogickou
způsobilost absolvováním programu celoživotního vzdělávání na vysoké
škole zaměřeného na přípravu učitelů, a dále vykoná jazykovou zkoušku
z příslušného cizího jazyka na úrovni C1 Společného evropského
referenčního rámce (této úrovni odpovídá mj. státní jazyková
zkouška). Tak je vlastně poprvé zohledněno získání státní jazykové
zkoušky nebo jiné mezinárodně uznávané zkoušky z cizího jazyka
v rámci odborné kvalifikace učitelů.
Získání odborné kvalifikace učitele jazykové školy je využitelná
rovněž pro výuku cizích jazyků na 1 a 2. stupni základní školy a na
střední škole (viz předchozí text).”