Připojím ke skvělému článku několik citátů z knížky Dear
Vittie:
Her coffee is particularly strong and stimulating.
But whatever the coffee in the Smith inn, strong or weak, the housky
are always the same. They are simply divine. Božské.
A jakou marmeládu jedí „urození Angličané“ k první snídani, zda
raději pomerančovou, třešňovou, anebo domácí švestková povidla.
„Just marmalade,“ zabručel jsem s převahou a blaženě jsem na sobě
nechal spočinout tázavý pohled paní domu… Marmalade, vysvětloval jsem pak
již trochu vlídněji – …marmalade je vždycky pomerančová marmeláda,
všechno ostatní je „jam“, a to Angličané k snídani nejedí, ať už
jsou urození či ne.
O ham and eggs k snídani jsem se nezmínil, protože za prvé se tomu dnes
říká bacon and eggs (levnější) a za druhé nemohu tuhle věc vystát,
I can´t stand it. Už ten nemravný smrad v panensky nedotčeném počátku
dne – ó budiž pochválena ranní rohlíková vůně mého vzdáleného
dětství, doby, kdy jsem byl ještě dobrým člověkem -
Ale to už zase začal pan Vierlinger: „Hem ent eks?“
„To je německé,“ odbyl jsem ho. A pak o něco mírumilovněji –
thanks, Vittie: „Především v hamburských vyšších kruzích.“ Pan
Vierlinger vzhlédl s povděkem.
So far so good.