Příspěvek od
Martina
vložený
před 11 lety
Chtěla jsem se zeptat těch, kteří se živí jako učitelé angličtiny na
plný úvazek, kolik odučíte hodin angličtiny týdně a jestli máte problém
sehnat klienty? Uvažovala jsem na tímto povoláním, ale spočítala jsem si,
že abych dosáhla alespoň na 15000,– (což je tedy málo) a ještě
zaplatila sociál a zdravotní, tak musím mít tak 15 hodin týdně
(počítám, když budu brát 300,–/h). Což mi přijde skoro nemožné ty
lidi sehnat. Co jsem tak slyšela, tak lidi si lidi radši najdou studentku,
která to nemá tak drahé (třeba na naucim.cz – to je docela vyhlášený
portál) a když jde člověk do jazykovky, tak mu moc peněz nedají. Chvíli
jsem dělala jako recepční v jazykovce a ty učitelé moc hodin neučili.
Určitě nebyli jenom u jedné jazykovky, ale i tak. Navíc když se člověku
podaří najít dost lidí, tak musí být velmi náročné se připravovat na
všechny hodiny. Tuto profesi jsem nakonec zavrhla, ale zajímá mě jak to
máte vy?
Inu, není to lehké, obzvláště dnes v době recese… Ale já vždycky
říkám, že to je otázka mnoha aspektů, včetně štěstí. Pokud se vám
podaří dostat se do firmy, kde máte několik skupin, které na sebe navazují
(méně pak cestujete), tak máte vyhráno. Ale sehnat takovou firmu je prostě
otázka toho být ve správný čas na správném místě, otázka referencí,
známých, přátel a prostě štěstí
Pokud jde o přípravu, je ideální učit z učebnice, která dává
hodinám určitou kostru. A hlavně, po letech se doba přípravy značně
zkrátí, protože prostě učíte pořád víceméně stejné věci, studenti
procházejí stejnými fázemi a je to dokolečka.
Co do počtu hodin, začínat budete asi na pár hodinách, ale pokud budete
dobrá a oblíbená, lidi si to řeknou a po čase budete mít více studentů.
Ideální je pak učit někoho ve firmě, protože pak se okruh
potencionálních studentů rozšíří o kolegy vaše současného studenta,
ale nefunguje to tak vždy. Já jsem třeba učíval až 50 vyučovacích hodin
(45min) týdně. Je to fuška, ale pokud máte proti sobě příjemné lidi
(není to bohužel vždy pravidlo), je to vlastně radost. Dneska učím méně,
protože prostě nemám tolik klientů, ale na druhou stranu neberu vše. Jet za
někým přes půl Prahy (a trávit hodinu na cestě) a učit ho doma (což
považuju za trochu demotivující) pro mě prostě není to pravé ořechové a
takovou hodinu většinou raději odmítnu…
To vše beru z pohledu učitele, který učí sám na sebe (bez jazykovky).
Jazykovka vás ale na druhou stranu moc nespasí. Nemůžete čekat, že vám
jazykovka (i za cenu mnohem menšího výdělku) zaplní váš diář, protože
takových učitelů jako vy mají hodně a prostě musí práci rozdělit mezi
všechny. Já na druhou stranu mám pár hodin v jazykovce (i za cenu
menších peněz), protože miluju veřejné kurzy. Mají totiž často úplně
jiný náboj než kurzy firemní. Nechci generalizovat, ale hodiny tam jsou
veselejší
Ale pokud budete mít více jazykovek a v nich za nějakou dobu dobré
jméno, taky se to odrazí na počtu hodin, které tak získáte…
Vše je ale strašně individuální. Z vašeho příspěvku čtu mezi
řádky trochu negativní postoj a už předem obavu z neúspěchu. Já jsem
třeba taky nezačínal jen učit. Pracoval jsem v kanceláři a toto měl jako
přivýdělek, ale po letech se to nějak “usadilo”.
Ale v každém případě já jsem moc chtěl učit, protože mě to baví,
což snad na hodinách jde i vidět… Pokud učení máte ráda, jděte si za
tím, i za cenu toho, že začátek nebude růžový. Pokud vás to baví a
budete dobrá, úspěchy se dostaví. Pokud to ale berete jen jako něco, co
vás bude živit, a nemáte k tomu zase až nějak velký vztah, tak možná
stojí za to podívat se po něčem jiném.