Je sranda to, že člověk mluví plynule, ale až si začne na výslovnost dávat pozor, tak zjistí, že vlastně mluví velmi velmi kouskovaně a pomalu.

Výborný “interaktívny” článok o výslovnosti, dovolím si tvrdiť , že tento článok je jeden z najlepších článkov, ak nie najlepší na HFE. Verím, že budú aj ďalšie výborné články o výslovnosti.

Absolútne súhlasím.

Thx! Leah Rullezzz:)

Určite si netreba schovávať takéto články len na semináre. Najväčším problémom aspoň pre mňa je , že nemám “objektívny odstup” sám od seba, nepočujem čo hovorím keď napr. rozprávam alebo sa snažím rozprávať rýchlejšie v angličtine a potom už ani neviem čo a ako nejaké slovo vyslovujem, napr. bet…bed…bat…bad…

Díky, Marku. Na semináři (úžasný zážitek) jsem byla, moc se mi líbila jedna slečna, která na vaši otázku Which accent is better, American or British? odpověděla / /. I já mám pár studentů, kterým stačí mluvit jako “Masa Bob”, ale pak se strašně diví, proč oni sami nerozumí, když na ně někdo mluví anglicky, přestože jsou to absolutně základní věty. Protože když to mají v hlavě zafixované špatně, tak si to s tím, jak se to píše, nespojí.

Marku, jako lektor anglického jazyka souhlasím s tím, co píšete. Je velice důležité imitovat výslovnost rodilých mluvčích. Pokud se učíme bez poslechu a jen z učebnic, je pak naše výslovnost anglických slov počeštělá a nedělá to dobrotu. A to nemluvím o čase, který pak v pozdějších fázích studia strávíme “přebíjením” špatně zažité výslovnosti.

Výborný článek! A taky skvělé video

Lucko, to /bridiš/ nemá chybu…

Konečně mohu studentům pustit onu legendární nahrávku s jahodama, o které zatím jen slýchali!
A tento článek zařazuji jako Lesson 1 do svých kurzů. 

Dovolím si nesouhlasit s jednou věcí: Rodilí mluvčí vám rozumět budou (alespon ti v Londýně). Druhým problémem je pak rozumět jim, protože kdo to slovo nikdy neslyšel správně, tak netuší o co jde… Já žiji už osm měsíců v Anglii, mluvím anglicky každý den (ale jen minimálně, což není ani tak moje chyba, jako prostředí ve kterém jsem) a spíš než na výslovnosti, vznikají nedorozumění ve slovíčkách (Here/There).

Ale o tom je přece celý článek včetně analogie s tím protlakem. takže ‘dovolím si nesouhlasit s jednou věcí’ vlastně znamená ‘vůbec nesouhlasím s článkem’. 

Rodilí mluvčí budou rozumět stejně, jako vy tomu protlaku. Samozřejmě záleží na kontextu, protože ten může (ale nemusí) člověku pomoci dopídit se v hlavě toho správného významu.

Děkuji moc za tento článek, až teď když jsem začala studovat angličtinu na vysoké, jsem na hodinách fonetiky poznala, jak je moje angličtina hrozná. Učitelka mi podle nahrávek zapisuje do Pronunciation Evaluation Sheet moje chyby, jaké hlásky mi dělají problémy a další nedostatky. Musím říct, že jsem se s výslovností nijak nezabývala, popravdě jsem si ani neuvědomovala kolik dělám chyb, ale když už chci umět mluvit anglicky, tak pořádně.

Musim říct, že si taky myslim, že rodilí mluvčí budou rozumět. Nejde takhle srovnávat češtinu, kterou mluví 10 milionu lidí (češi nejsou zvyklí na nějaké přízvuky) a angličtinu, kterou mluví miliarda lidí. Každý rodilý mluvčí je zvyklý na spoustu různých přízvuků a že by nerozumněl, když vyslovim / d / ve slově “this” nebo klasické / e / místo / æ /, to se mi moc nezdá.

Napadá mě, že třeba ve větě “Ší is e bet gérl” je ten rozdíl dost důležitý. 

Tak slovo “girl” nemá ve výslovnosti / æ / a člen taky každý vysloví jinak než jako čisté / e /, ale je pravda že slova “bet” – “bat” a “bad” – “bed”, vyslovuje spousta lidí naprosto stejně. Nicméně že by kvůli tomu někdo nerozuměl, to se mi zdá přehnaný.