Je něco, co vás na angličtině přímo štve a přáli byste si, aby to bylo jinak?

U mě to byl na dlouhou dobu poslech. Různé přízvuky, stress-slabiky, rychlá řeč a žádné titulky k tomu. No hrůza! 

S čím bojujete (nebo jste úspěšně dobojovali) vy?

Rozjeďme trochu diskuzi!

Také poslech, který se ale díky pravidelnému trénování výrazně zlepšil, a potom mluvení. Tam je to horší, protože tady už je u mě těch možností k procvičování mé­ně.

Poslech je celkem v pohodě, ten se dá natrénovat. Mě dělá problém mluvení. Vím, co mám říct, jak to mám říct, ale nahlas je to děs. Samomluva mi ani tak problém nedělá, jako přímá komunikace s lidma. A ta se natrénovat dost dobře nedá…

největší výzva? Takové ty “štěkavé” akcenty, které přízvučnou část slova zdůrazní hodně a naopak, nepřízvučnou téměř vynechají. Takže například ze slova something zůstane S. V seriálu s více epizodami se na to dá zvyknout, ve filmu pak vítězí anglické titulky Při mluvení jsou výzvou témata, která mne nezajímají – fotbal a spol.

To zní zajímavě… jakože nenaskakují slovíčka na jazyk, nebo jednoduše tréma?

Mám to hodně podobně..mě nenaskočí slovíčka mam jakoby okno, zažil jsme to třeba na pohovoru do práce kdy jsem skoro nedokázal popsat co vykonávám za práci teď a ještě mi při mluvení jsem schopný udělat i primitivní chybu v gramatice.

Taky se mi stává, že si ve správnou chvíli nevybavím správné slovíčko, udělám primitivní chybu. Na zlepšení je to známé: povídat si, kdykoli je příležitost. Já mám teď štěstí, mám stejně “postiženou” kamarádku na AJ, takže se scházíme a povídáme. Třeba i na společné dovolené.