She's been shopping. She 's bought a dress and trousers. Nemohla bych po té úvodní větě prostě pokračovat v minulém? Takto:

Byla nakupovat. Koupila to a to a to – Sha's been shopping. She bought this and that… Nebo tam prostě musí být pořád předpřítomný?

Nebo po sdělení She 's been shoppping , může se druhý zeptat min.prostým What did she buy? Nebo musí říct What has she bought?

Záleží na tom, co sdělujeme. Použití obou časů je možné a logicky zdůvodnitelné.
Pokud se bavíme o okamžiku nakupování, použijeme minulý. Pokud říkáme, co koupila, a tedy to teď (případně tady) má, použijeme předpřítomný.

Toto se ale týká především britské angličtiny. V americké angličtině je běžné použití minulého času i tam, kde bychom dle výše popsaného vysvětlení použili předpřítomný.

Jeden američan se mě ptal, proč, když lidé u nás mají spíše americkou výslovnost (jak se mu po roce zde zdálo), se u nás ve škole učí britská AJ, když by ta AM byla pro nás jednodušší 

Nevím, jestli se ve školách učí nějaká angličtina… učitelé sami mají nějaký mix, často spíše českou angličtinu. Učebnice se dnes dělají spíše pro mezinárodní použití než že by jim šlo o nějaké zachování ryzosti angličtiny…

A hlavně, lidé angličtinu pobírají úplně jinde než ve škole… filmy, seriály, videohry, písničky apod. A ty jsou většinou americké.

Ale často se sám ptám… ne proč se učí taková nebo taková, ale spíš PROČ TO OD STUDENTŮ NĚKDO VYŽADUJE. Jakou angličtinu bude učitel učit, to je zcela jeho volba a nikoho jiného. Jakou angličtinu se bude učit žák/student a jakou bude používat, to je zase volba zcela a zcela toho daného žáka nebo studenta.

Díky, docela výstižné