Nezkopírovala jsem to celé, ještě tohle:
“Podstatné je, abys celý proces ani na okamžik nepřerušila, aby ses na to celou dobu soustředila, nepřipustila si žádnou jinou myšlenku, vnímej ta slovíčka spíše jako rytmickou řadu. Osvědčilo se mi pouštět si k tomu nějakou ne moc dynamickou klasickou (nebo spíš barokní) hudbu trvající asi hodinu až dvě, nejvíc se mi osvědčily Scarlattiho sonáty pro cembalo, ale to je individuální.”
Vyzkoušela jsem. Po 1 stránce jsem měla problém vydolovat z paměti 3 slovíčka a ta jsem ještě neviděla poprvé. Dnes už nevím ani jedno. Osobně si ale myslím, že i kdybych si namemorovala těch 2000 slovíček za 5 hodin, nebudu je stejně umět použít. Jak napsal Franta Barták, každý je jiný a každý potřebuje něco jiného.