Help for English
Vloženo před 5 lety
Již nějakou dobu se potýkám s takový paradoxem.
Existuje tu článek o používání anglických ekvivalentů jmen v hodinách aj.
Mě už jenom kvůli registru přijde taky lepší používat anglickou verzi, pokud je dostupná.
Na druhou stranu sem tam se potkám s někým ze zahraniční (většinou z USA ale i UK). Když je jasné, že se mluví / bude mluvit anglicky, automaticky ze mě vypadne něco typu Hi, I'm Sue.
Zpravidla dojde na řeč, jaká je česká verze jména a když dám dotyčnému vybrat, co ať mi říká jak je mu pohodlné, zvolí českou variantu.
Já si pak říkám, jestli bych se neměla cítit jako tydýt. Nicméně já
na anglické jméno ‘slyším’ úplně stejně jako na české + i na
další 2 jména, se kterými je lidé od malička nejčastěji zaměňují.
Na druhou stranu si myslím, že když někdo bude komolit moje české
jméno tak ho spíš ‘neuslyším’, nevím.
Tak by mě zajímalo jako to máte mezinárodním prostředí vy.
