Jistě, otázka je, jak ta pravidla aplikujete. Pravidlo, které zde zmiňujete, bude pravděpodobně zcela neaplikovatelné na knihu o jablkách. Jedná se o případy, kde člověk v jedné větě, odstavci apod. něco vypráví, řekne třeba, že si koupil jablko a to jablko bylo takové a takové a pak to jablko snědl. Určitě ne na padesátistránkové povídání, kde by si musel člověk pamatovat, že kdesi v předmluvě autor zmínil nějaké jablko a po padesáti stránkách to jablko snědl. A pokud by to tak přece jen bylo, určitě by autor použil další jazykové prostředky, např. TO jablko, které jsem zmínil v předmluvě.

Super, konecne poradne a skvele vysvetlene… Diky

Giraffes have long necks. – Mluvím obecně o žirafách i o krcích, nejsou to žádné konkrétní žirafy, ani krky (Ale: THE giraffes are beautiful – myslím tím asi tyto žirafy ve výběhu přede mnou.) alebo
No, he is professional.

táto tu časť mi nejde do hlavy, veď krk je tiež podstatné meno tak prečo tu člen nepotrebujeme? vďa­ka

Protože je to množné číslo.

áno to množné číslo mi úplne uniklo ale ten Professional to nevysvetľuje. Ďakujem

EDIT: vlastne asi ide o to že je to myslene všeobecne, ako keď poviem: Everybody needs water.

PROFESSIONAL jako podstatné jméno ‘profesionál’ by MUSELO mít člen.

PROFESSIONAL ale také může být přídavné jméno, potom samozřejmě člen nemá.

Dobrý den.V písni 500 miles od The Hooters je You can hear the whistle blow a hundred miles.Může zde být neurčitý člen?Díky moc.

Jestli myslíte člen před číslovkou, tak nejen že může, ale je to tak správně.
a hundred / one hundred = sto

Prosím, v jakých případech jsou slova AREA a FOREST počitatelná nebo nepočitatelná (nebo jsou vazby, kde se člen nedává). Předem moc díky za případnou odpověď.

FOREST jako nepočitatelné je ve smyslu zalesněná plocha, ne tedy jeden les.

63,400 hectares of forest was burned last year.

Na AREA se mrkněte do slovníku (např. https://www.oxfordlearnersdictionaries.com/…english/area?…) Více významů, některé jsou počitatelné (většina) a pouze jeden tam má i možnost uncountable.

Pozor, část článku je zavádějící. Věřím, že to tak nebylo myšleno, ale já jsem se kvůli tomu naučil používání špatně a až dnes jsem se to dozvěděl.

Je uvedeno, že neurčitý člen před podstatným jménem v množném čísle nebo nepočitatelným lze nahradit přídavným jménem SOME, nebo lze člen vynechat úplně – použít nulový člen.

Tuto informaci jsem pochopil tak, že nulový člen v množném čísle je ekvivalentní neurčitému členu v jednotném čísle. To ovšem není pravda a nulový člen v množném čísle lze použít pouze, pokud se bavíme obecně.

Možná to jen špatně chápete. V jakém jiném smyslu jste pochopil/a, že se dá nulový člen v množném čísle použít?

V článku jsou jasně napsané tři případy, v jakých se nulový člen používá. Co je na tom zavádějící?

Ano, ty tři případy jsem bral hlavně pro jednotné číslo. Předtím jsem si totiž přečetl tohle:

Neurčitý člen nikdy (téměř) nemůže stát před podstatným jménem v množném čísle (a cars) nebo před abstraktním či nepočitatelným podstatným jménem (a love, a snow, a money). U těch lze člen nahradit přídavným jménem SOME (some cars, some snow, some money), nebo lze člen vynechat úplně – použít nulový člen.

To se dá pochopit tak, že v případě, kde bychom v jednotném číslo užili neurčitý člen, použijeme v množném čísle nulový člen (nebo some). Což není pravda a můžeme použít i určitý člen.

Jako že neurčitý člen můžete u množného čísla nahradit určitým členem? To asi nedává moc smysl. Máte na mysli nějaký konkrétní příklad?

V článku jsou u každého členu vypsané tři případy, kdy se používají. To je to směrodatné.

I left it behind a chair. – I left it behind the chairs. Specifické situace.

Hlavně ale ta (dříve uvedená) informace zní, jako by nulový člen byl “neurčitým členem pro množné číslo”, že je to vlastně to samé jako some.