Ahoj všem. Ráda bych se vrátila k problému, který se tu před lety už propíral, ale nenašla jsem „to svoje“. Angličtinu se učím už léta, ale progres jsem zaznamenala až v posledních letech jako samouk, kdy mě (konečně) začala i neskutečně bavit. Nevymlouvám se, proč se na angličtinu nepodívat, ale spíš proč se k ní musím vrátit právě teď a nemůžu čekat na více času. ? No a to začíná být problém. Když se člověk učí jazyk a je jím pohlcen, je to bezva. Už několikrát jsem se ale zkoušela vrátit i k italštině, kterou jsem už skoro zapomněla a moc ráda bych jí oprášila. Mám ale až panický strach, abych nezapomněla právě tak angličtinu, budu-li se věnovat jinému jazyku (a měla bych se tudíž obklopit tím druhým). Navíc stejně nevydržím (kdysi zmíněné) doporučení věnovat se týden jednomu, týden druhému jazyku, protože jsem asi blázen, ale týden bez angličtiny, to nedám. Jak to, proboha, dělají polygloti, že se naučí tolik jazyků a ty předchozí nezapomenou, když mě dělá problém, jak skloubit dva! A ještě dokáží přepínat z jednoho do druhého. Máte nějaké tipy jak na ten guláš, prosím?