Ahoj! Čím dál více začínám zjišťovat, jak důležité je procvičování všech složek aj, ale mám problém, jak to skloubit. Proto bych se Vás ráda zeptala jaký systém učení máte Vy. Pokud se snažím procvičovat všechno (poslech, gramatiku, čtení a slovní zásobu)v jeden den, tak se mi zdá, že dělám všechno, ale ve výsledku vlastně nic, protože mám většinou jen 1–1,5 hodiny času. Také jsem přemýšlela jestli by nebylo efektivnější zaměřit se každý den pouze na jednu činnost. Těším se na Vaše názory. 

Ahojky,

já jedu systematicky učebnici (gramatika + slovíčka), kouknu na IT Crowd nebo Futuramu v originale (poslech + slovíčka) a večer si dám kapitolku D. H. Lawrence nebo Orwella (čtení + slovíčka) a večer před spaním nad tím popřemýšlím, co jsem to vlastně četla, hledám různé symboly a skryté narážky. Tak jednou až dvakrát týdně si dám cvičný test. A na mluvení valim na rok do Anglie .

To Varena: díky za odpověď. Je vidět, že jsi mnohem dál než já. Já strašně bojuju s poslechem, takže každé video si musím pustit víckrát a zabere mi to mnohem víc času. Celkově mi připadá, že se všemu musím hodně věnovat, aby byl vidět nějaký pokrok. Takže pak mi přijde, že hoďka denně je strašně málo, ale víc času prostě nemám. A tu Anglii závidím, ten rok moc reálně nevidím, ale doufám, že jednou se tam podívám aspoň na měsíc na nějaký ten kurz.

Já si myslím, že ani není tak zásadní jet do Anglie, i když je to určitě dobré a člověku to pomůže, ale já mám metodu vytvořit si malou Anglii doma Prostě čtu knížky v angličtině, dívám se na americké seriály a filmy, když nerozimím tak s aj titulky, ve vlaku nebo v autě poslouchám v mp3 podcasty, takže se snažím využít naplno všechen čas. Jinak nemám žádnou systematickou metodu, prostě když se mi chce učit gramatika, tak si udělám pár cvičení, když poslech tak dělám poslech. Hlavní podle mě je aby byl člověk pozitivně naladěn a angličtina ho bavila, pak jde všechno líp

To Kaama: mohla bych se ještě zeptat? Na tuto úroveň jsi se dostala aniž by jsi nějaký čas strávila v anglicky mluvící zemi?

naprosto souhlasím s Kaama

Můžu se zeptat jak řešíte trénování Speakingu?
Pokud jde o konverzační kurzy moje osobní zkušenost je taková, že člověk bohužel nemá v hodině tolik prostoru, kolik by potřeboval, aby se jeho mluvená angličtina výrazně zlepšila (což je logicky dáno počtem studentů ve třídě a těžko s tím lze něco dělat, jedině snad že by studenti spolu mluvili mezi sebou po celou dobu, ale pak nevím, jak by tam měl fungovat lektor. Takže pomalu ale jistě docházím k názoru, že pro někoho je vycestování do anglicky mluvící země asi jedinou možností, jak vypilovat mluvený jazyk.Jenže to je často nejsložitější varianta.(Než ztratím veškeré iluze o tom, zda je možno se rozmluvit doma, chci vyzkoušet one-to-one lessons na jazykové škole.)

Nemám moc času, tak stručně a jasně. Skype či obdobná alternativa. Můžu potvrdit, že tam můžete mluvit od rána do večera. Na začátku sice bude trochu ostych, nervozita, ale potom, co se takhle pobavíte s pár lidma, tak je to pryč. Sám má takhle na Skypu přidaných tak 100lidí, a když je chuť s někým pokecat, tak není co řešit. Mimochodem se dá najít i spousta rodilých mluvčích či spousta lidí, kteří se připravují na obdobnou zkoušku nebo kteří chtějí jen tak pokecat.

To fram: jsem na slušné B2, loni na jaře jsem udělala FCE na A, myslím, že se tímto způsobem dá dojít daleko.
TO Eglantine: V současné době nechodím do žádného kurzu, takže mluvení si zdokonaluji samomluvou, třeba si v časopisech vystřihuji zajímavé obrázky a o těch si pak povídám

Angličtina mě baví a učím se i několik hodin denně. Teda „učím“… dívám se na seriály, čtu, sleduji videa, v podstatě dělám to, co mě baví. Ale pořád mi něco chybí. Nevidím žádný výsledek svého snažení, přijde mi, že jsem pořád tak někde mezi a nezlepšuji se. Možná je to jen pocit, vážně nevím. I po mnoha měsících neustále dost věcem nerozumím, hlavně při rychlé mluvě a nevím, jak to zlomit. Jak mít nějaký „hmatatelný“ výsledek, který by motivoval.

Jak dlouho už se učení věnujete? Rychlost pokrok je velmi individuální, ale dalo by se říci, že je téměř vždy pomalejší, než si představujeme. 

Poslech se znatelně zlepší ve chvíli, kdy se zlepší Vaše výslovnost – viz celá naše sekce Výslovnost .

Každopádně mohu potvrdit, že pravidelný a častý poslech a čtení funguje – dostal jsem se takto za pět let v němčině z A2 na C2 a udělal zkoušku. 

Díky za odpověď. Učím se asi 10 let, ale opravdu intenzivně tak poslední dva roky. A přijde mi, že tak rok (ne)rozumím pořád stejně. Žádný progres není vidět. Dostala jsem se na určitou úroveň, někde mezi B1-B2, a dál to nejde.

Ťažko radiť, ale všeobecne platí, že ak stále dookola robíte to isté a stále máte tie isté výsledky, tak treba niečo zásadne zmeniť.

Mňa napadlo, či Vám nechýba tá zásadná zložka (pretože ju nezmieňujete), kompletne všetky poriadne základy gramatiky. Teda či ste nešli tou druhou extrémnou cestou (len filmy, knihy, zábava , …) alebo (ako ja) čo sa** Vám zdalo zaujímavé a dôležité** a nemôžete sa pohnúť, lebo ste niečo niekde zanedbali alebo preskočili a teraz je to viditeľný alebo skrytý nedostatok.

Bol to môj prípad a ešte stále sa vraciam (ale stále menej) k banálnym veciam, ktoré sa mi pred 10 rokmi zdali “blbosť” alebo sa mi nejako nepozdávali alebo som to nejako nevedela vstrebať.

Dva roky opravdového učení je poměrně krátká doba, pokud se mu věnujete víceméně “pasivně”. Máte dvě možnosti – buď vydržte (případně zvyšte intenzitu expozice) a zlepšení uvidíte postupně. Nebo, chcete-li proces učení urychlit a máte dostatek času, zapojte aktivní metody učení – mluvení, psaní, komunikaci… Existují i různé další více či méně funkční metody (Goldlist, psaní deníku, …), které mnoha lidem fungují (já sám jsem je nezkoušel). Mrkněte třeba do Facebook skupiny “Učíme sa učiť sa jazyky” nebo “Jazykový mentoring”. 

Zaujal mě ten Goldlist, který zmiňuje i Lýdia Machová. Zkoušela jsem… nevím, jestli jsem to jen špatně nepochopila, možná je to i věkem, ale u mě nefuguje. Napíšu seznam slovíček, fajn. Už za hodinu si ale spolehlivě nepamatuju ani jedno jediné. Vlastně už po deseti minutách . Mě se učí lépe ze seriálů a knížek v kontextu. Když se s něčím setkávám častěji, tak si to zapamatuju. Jinak ani náhodou.