Na přednášce o švédském školství nám lektorka říkala, že švédské děti mají jako součást výuky angličtiny i transkripci slov, s nimiž se seznamují, a to již na základní škole. Chci se zeptat, jestli máte někdo zkušenost s tím, že se do běžné výuky (tedy ne do studia lingvistiky na vysokoškolské úrovni) zařazuje i transkripce a zda to mpže být funkční. Osobně moc nevím, k čemu to je.

Myslím, že žák by měl být schopen pomocí transkripce slovo správně vyslovit bez toho že by mu jej někdo předtím přečetl. Znal jsem takové co to neuměli a myslím že to nebyly výjimky.

Vy si myslíte že to nemusí umět?

Myslím, že umět to musí, ale ptám se na něco jiného: jestli se někdo setkal s tím, že se děti učí slova foneticky přepisovat, tedy že třeba bathroom přepíšou do podoby /bath´room/ (sorry, moje klávesnice neumí fonetické symboly, není to přesné) a jsou za to hodnoceny. Takhle to funguje v té švédské škole, o které nám na semináři přednášeli, a moc si neumím představit, jak se s tím ty desetileté děti perou.
Takže znovu: nejde mi o tom, jestli se děti mají učit číst fonetické symboly (o čemž nepochybuji), ale zda je pro ně přínosem, když se učí slova takhle přepisovat.

No, já jsem starší ročník, angličtinu jsme se začali učit až na tehdejší dvanáctiletce (t.j. v patnácti letech) a součástí povinného psaní slovíček do slovníku byl i přepis výslovnosti.

Jo, to znám taky, to je normální, ale tam jde o to, že dostanou třeba deset slovíček a bez slovníku je foneticky přepisují. A ptám se, jestli jste se někdo s tímhle postupem setkal a přijde vám funkční. Přijde mi, že fonetický přepis slovní zásoby ve slovníčku je něco jiného než fonetické přepisování slov.

rozhodně to považuji za zcestné. Směr, kterým by se měla výuka zaměřovat, je jednoznačně jiný. Jde o kompetence, především komunikativní kompetenci. Požadovat po dětech, aby byly schopné správně zapisovat fonologicky výslovnost, je úplně o něčem jiném.

Podobně zcestné je např. nutit děti memorovat gramatické poučky, lingvistické názvy gramatických jevů, učit se původ slov z etymologického slovníku apod.

Díky za věcnou odpověď. Taky mi to přišlo hodně mimo, nebylo mi jasné, k čemu by to bylo.

mnohem lepší by bylo, kdyby ty hodiny nudného přepisování radši vynaložili na mnohem potřebnější věci… třeba na speaking.

Tethalko, podle reakci ostatnich pochybuji, ze otazce spravne rozumim, ale:
muj profesor je Anglican a obcas nam prave neco takového jako
/‚ba:0ru:m/ (ta 0 ma byt preskrtnuta-nemam angl. klavesnici)vys­vetluje. Podle neho spravnym pochopenim vyslovnosti predejdeme chybam. Anglictina ma preci spoustu slov,ktera se vyslovuji podobne.
PRIKLAD: (v angl. slovniku si prosim najdi spravny fon. prepis, jak uz jsem uvedla, nemam angl. klavesnici, neni to tedy presné)
LIAR (lhar) /‘laie®/
LAWYER (pravnik) /'lo:je®/
JAK VIDIS, JE JEDNODUCHE ZAMENIT PRAVNIKA ZA LHARE… 

To Lionne: jasně, tomu rozumím, pokud člověk nerozumí fonetickým značkám, je to někdy tristní. Nicméně se to asi nedá učit biflováním přepisů, ale spíše se děti mají učit ty přepisy pochopit a správně použít. To, na co jsem se ptala, je vlastně tahle metoda, ale pozpátku :o