už sem několikrát viděl there is lots and lots , there´s many…apod.
Myslel jsem že to má být there are, kvůli tomu množství, jak to tedy je?

Shut up – ten dotaz už tu jednou byl, ale nevím kde je. Je to sprosté nebo ne? podle mě je to něco mezi be quiet a shut the … up takže by to nemuselo znamenat hned drž hubu ne?

Díky

Myslím, že je to neformální, nicméně asi hodně tolerovaná, angličtina. Tedy v mluveném jazyce lze klidně používat.
Invaze nás všech „nerodilých“, kteří chceme mluvit anglicky, stejně bude postupně vytláčet spoustu pravidel formální angličtiny. Docela se toho děsím.
BTW: Už jste slyšeli název GLOBAL ENGLISH?

„Shut up“ je podle mně něco jako „buď ticho“ – rozhodně to neznamená totéž jako „drž hubu“ – nám to profesorka běžně říká v hodině, a je to velmi milá a slušná paní 

Souhlasím se vším above.

global English?

Proc se desit toho, ze „pravidla formalni anglictiny budou postupne vytlacovana?“. Ja na tom nevidim nic spatneho. Pokud to bude stale jazyk, ktery slouzi svemu ucelu, tedy srozumitelne komunikaci, proc slepe lpet na nejakych rigidnich pravidlech ktere kdosi kdysi z jakehosi nam neznameho duvodu stanovil?

• protože formální angličtina má ustálená pravidla, kdežto ta hovorová je živá a bude se hůř učit…

spíš záleží na tom, kde se to budete učit. Jestli pojedete „pařit“ do země mluvící anglicky, myslím, že se vám ta hovorová zažije spíš a problém bude ta formální 

To Onyd: „Global English“ se rozmáhá pod názvem „GLOBISH“

To Jim_cz: Neděsím se hovorové formy jazyka, ale když si představím, že by někdo ze všech stran „ohýbal“ moji mateřštinu, tak mám trochu kopřivku.
V cizím jazyce nám spousta věcí tzv. „nepřijde divná“.
Ale kdybychom najednou všude kolem sebe slyšeli:
„Byli tam moc lidí.“ (proč „bylo“ – když mluvím v množném čísle?)
„Snědla jsem pět švestky.“ (že máme vlastně dva tvary pro množné číslo: pro 2–4 (švestky) a 5 a více (švestek) si málokdo z nás uvědomí, chudák cizinec se to není schopen naučit, ale až to uslyšíme, zní to hrozně.)
„On je šel“ (proč je správně jenom „On šel“, když „Já JSEM šel“?
atd atd…
Cizinec učící se česky by taky mohl říct, že neporušil srozumitelnost jazyka, který by měl sloužit svému účelu a proč tedy slepě lpíme na rigidních pravidlech atd..
Prostě z pozice cizince drží jazyk pohromadě pomocí souboru nějakých „zbytečných“ pravidel, ale když se začnou ve velkém porušovat, vzniká paskvil.
Angličtina má to: a)štěstí, b) smůlu, že se stává světovým esperantem. Zatrhněte a) nebo b) podle uvážení. Já jsem pro jistou zarthla obojí.