Dobrý den,prosím zkušenější o pomoc.
Za 6 let výuky ANJ jsem se dostal (podle učebnic) za úroveň Upper-intermediate, v psaných testech mi vychází úroveň C1, ale fakticky ze sebe nejsem schopen dostat větu anglicky.
Když už ze sebe musím něco vypravit, zatmí se mi před očima, nevybavím si slovíčka ani správný tvar slovesa, navíc jsem těžký introvert a moc toho nenamluvím ani česky.
Ve škole (Headway apod.) i v práci jsem doposud potřeboval jen jednostrané překlady ANJ-ČJ, což mi nečiní problém, ale kvůli hledání nové práce bych chtěl získat i schopnost mluvit, nejlépe nějakou intenzivní formou výuky přes léto.
Co prosím komu z vás pomohlo v podobné situaci? Asi potřebuji spíše něco, kde by mne mluvit nutili. Vycestovat by ovšem kvůli rodině už patrně nešlo.
Byla by pro mě na rozmluvení nejvhodnější např. Callanova, Nepustilova metoda nebo jakýkoli konverzační kurz (jsem z Brna)? Jakou obtížnost si mám ale zvolit, když znalostmi jsem z 1/2 pokročilý a z 1/2 začátečník?
Všem moc díky za vaše reakce/rady/poz­natky.

PS: Můj velký dík patří také autorovi za existenci tohoto serveru.

Přečtěte si tohle:

http://www.helpforenglish.cz/…peaking.html

to Vova: to bychom tady mohli založit klub zoufalců s velmi podobným – stejným problémem.
Předpokládám, že se v Brně podaří najít nějakého rodilého mluvčího a pravidelně se scházet.
Sice si nejsem jistá, jak se já rozmluvím sama doma, ale zrovna včera jsem nahlížela na tyto stránky:

http://www.splendid-speaking.com/blog/

a slibuji si od toho, že snad trochu pomohou. Už jsem se dvakrát v minulosti přihlásila na konverzační kurz, ale nikdy to nedopadlo dle mých představ (a potřeb). Ale myslím si, že pokud to budete zvládat časově i finančně, tak nějaký dobrý konverzační kurz by mohl být fajn.
Přeji hodně štěstí!

Také by se mohli ozvat ti, kteří před rokem chtěli rozjet toto

http://www.helpforenglish.cz/cz/forum/?…

Vyšlo vám to?

To Vova: pokud jste jinde opravdu C1 a neotevřete pusu, je to otázka psychiky a ne jazyka.
Domluvte si individuální hodiny, na nich se rozmluvíte snáž, další kurz v tom moc nepomůže.

To Vova doporučuji vycestovat někam, kde se lze domluvit pouze anglicky. Rodinu vemte s sebou, začnou mluvit také. Vím o čem mluvím, zrovna jsme se z dovolené vrátili. Sice jsme pochytili maďarštinu ale princip je stejný pro všechny jazyky angličtinu nevyjímaje. Good luck

To Fife: tak ja se hlasim do klubu . Pokud jde o Olomouc, tak to neklaplo. Zatím…

To Eglatine: díky za info. Škoda.

Třeba se našeho klubu někdo metodicky ujme a trpělivě a s láskou nám bude nabízet témata k hovoru – ono někdy to samomluvení je fakt dobrá příprava k pozdějším pokrokům – najít si potřebné slovíčko či obrat a zjistit, kde mám mezery v gramatice.

To Vova: inspirovaná filmem 10 položek a méně vám navrhuji následující úkol pro speaking:Zkuste vyjmenovat 10 věcí, které máte rád a 10, které nemáte rád a pokuste se vysvětlit proč.

Nebo si připravte, jak byste někomu popsal, jak jste se setkal se svou partnerkou, kdybyste byl dotázán.
Někde je tady na HFE vlákno: oblíbené citáty a tam jich je dost dobrých, které mluví o minulosti, přítomnosti a budoucnosti.
No a tak si myslím, že nemá cenu na nic čekat a začít povídat (to platí hlavně pro mě  )

Z osobní zkušenosti: není jiné cesty, než se všemi možnými vnitřními bloky a bariérami bojovat a to za cenu jakýchkoli obětí a maximálně vytrvale, Never give up!. Někdo tu kdysi napsal, že Speaking nelze nacvičit jinak než mluvením (nahlas) a to stoprocentně platí, (u mě je to jaksi pořád hlavně o tom čekání na nějakou příležitost mluvit a to samozřejmě ovoce nepřináší). Souhlas s Fife, že nemá cenu čekat na nic a pustit se co nejdříve do práce 

Možná je to zbytečné, ale přidám ještě jeden odkaz, kde jsou ukázkové rozhovory. Mně osobně to pomáhá, abych aspoň měla pocit, že když už, tak použiju věty, které se používají 

http://www.englishclub.com/…ng/index.htm

Jinak jsem kdysi na téma speaking vyhledávala ukázky na youtube a těch stránek, kde si člověk může přečíst, co a jak se říká, je opravdu mnoho.

Pro mě osobně je lepší naposlouchávat hovor z rádia (BBC) nebo si něco přečíst a učit se to „by heart“. Ostatní tady zmiňují sledování seriálů, ale můj problém je, že bych na to asi neměla čas a např. sledovat jeden film stále dokola bych asi ani nepovažovala za smysluplné, ale někomu to vyhovuje a má z toho dost užitku, tak proč ne (no pokud by mi někdo daroval na DVD příkladovou konverzaci, tak bych si to pouštěla). Každý si musí najít něco, co mu nejlépe sedne.

Ifkins a já jsme se v té Olomouci tak 8krát viděli .

Tak s tím jsem taky měla problém a rozmluvila jsem se tak, že jsem nejprve mluvila nahlas sama se sebou hlavně při jízdě autem – nejprve kam jedu, proč, co tam budu dělat atd. pak jsem si vybrala různá témata – rodina, moje práce, moje hobby…a mluvila o nich..A v další fázi jsem si našla kamaráádku, která mluví skvěle a společně jsme vybrali téma diskuze (z učebnice pro FCE) např. domluvit se kam spolu půjdeme a proč a o těch jsme mluvili nebo spíš se hádaly a pomohlo to.

wooow, i já mám takový problém…mluvit docela umím, i když mluvený jazyk nedosahuje takové úrovně jako teoretické znalosti, protože mi prostě často nejde si uvědomit všechny ty větné stavby a pěkná a vhodná slovíčka a zakomponovat tam nějaký idiom, i když bych ho třeba věděla…myslím, že to dost souvisí s tím, jestli je člověk introvert nebo extrovert…když se mě někdo ptá nebo mám mluvit o něčem vyhovujícím (jako byla některá maturitní témata), je to celkem v pohodě, ale jakmile se ocitnu sama s rodilým mluvčím, a takovou úžasnou možnost mám docela často, najednou třeba nevím, co mu mám vůbec říkat, nemám nápady a tím pádem mi uniká to procvičování
ale jakmile se rozmluvím, jde to samo a zanedlouho už začnu v angličtině i přemýšlet
nejhorší je, když má člověk pauzu, z jakéhokoli důvodu…já jsem si dobrovolně/ne­dobrovolně dala po maturitě měsíční a pauzu a dopadlo to tak, že jsem z toho začala mít depku, jak mám úžasné výsledky, ale už zase nejsem schopná něco správně pěkně říct…
takže vám všem přeji mnoho zdaru, abychom byli co nejmín tongue-tied a vždycky nás napadlo, co říci! 

Mě pomohla kniha – Spoken English (A Self-Learning Guide to Conversation Practice). Tématicky zaměřeno na běžné životní situace a místa mterými člověk prochází – pošta, lékař, obchod, knihovna, krejčí, lékárna, nádraží, čajovna, pohovor, nákup motocyklu, knihkupectví, opravna aut, taxi, restaurace, pozvání na čaj, kino, banka, představování se, hotel.
Vydáno 5. vydáním 1995, McGraw-Hill Publishing Company Limited.

Mě hodně pomohl rodilý mluvčí. Když jsem k němu před pár lety začal chodit, tak jsem byl na úrovni cca A2 možná ani to ne. Sice jsem skoro nic neuměl, ale postupně, jak jsem se zlepšoval ve škole, tak jsem ztratil ostych mluvit anglicky před „obecenstvem“ a dnes mi to přijde úplně normální,i když nejsem na žádné závratné úrovni. Podle mě to chce hlavně čas. Každý den např. 30 minut mluvení a za chvíli pocítíte změnu. Já bych doporučil si vždy vypsat slovíčka, fráze, osnovu atd. a mluvit na dané téma. Na youtube je snad ke všemu milión videí, které se dají využít.

souhlasím, zakrátko jsem se taky přestala bát reagovat a vůbec mluvit v přítomnosti rodilého i českého mluvčího! určitě to pomáhá, a to i začátečníkům! ta spontánnost je právě to, co se tedka chce u těch maturit a dalších zkoušek! a jelikož žákům tahle sebejistota krapet chybí, nejsou zvyklí mluvit anglicky v praxi…