Marku, mohl byste mi poradit, jakou úroveň A by člověk měl splňovat, aby mohl učit v jazykovce :

Aby mohl učit, měl by 1) umět dobře anglicky (úroveň C1 nebo nejlépe C2) 2) měl by umět učit. Ono umět výborně anglicky nestačí.

Jak to ale zjistit, jestli mám pedagogický talent. Soudě podle vlastních dětí, tak moc nee Ale doma není nikdo prorokem, že.
No, včil vážně. Nemáte prosím nějakou radu, jak se dopracovat na úroveň pokročilých (mám čerstvě udělanou zákl. státnici), když už nemám možnost studovat A na VŠ, a v mojí dojezdové vzdálenosti jsem nezjistila pokročilejší kurzy než právě přípravu na zákl. státnice. Moc děkuju

Na úrovni advanced a proficiency člověku stejně nejlépe pomůže samostudium… už máte pravděpodobně svoje studijní návyky, víte, jak vám to leze do hlavy, víte, co přesně vám dělá problémy apod.

Takže hlavně rozšiřovat slovní zásobu a cvičit řečové dovednosti – číst, psát, poslouchat a mluvit. Samozřejmě pomůže mít někoho, na koho se obrátit, s kým věci konzultovat, kdo by vás opravoval apod… ale na téhle úrovni už není snadné někoho takového hledat, obzvl. pokud nejste z nějakého velkého města.

To Cetverka: Před několika lety jsem udělala životní kotrmelec a maje technické vzdělání jsem v sobě posbírala všechnu drzost a začala soukromě učit AJ – kurzy pro dospělé.
Můžu potvrdit, že v nižších úrovních (kterých je vždy většina) je mnohdy důležitější schopnost problematiku vysvětlit, mít dostatek fantazie a nápadů, jak studenty „donutit“ reagovat, komunikovat. Prostě stále přemýšlet, jak vše skloubit, aby měla výuka logickou návaznost atd atd …
Znalosti jsou jedna věc (samozřejmě důležitá), ale umět je předávat dál – to je schopnost nebo dovednost, kterou se lze časem naučit, ale někdy to dá fušku.
Pevně věřím, že vaše rozhodnutí je správné. Držím palce a přeji hodně úspěchů a – co si budeme povídat – i štěstí.

Tak to jste mě docela potěšil, protože o to se přesně snažím – čtu angl. strany v novinách, info materiály v A, louskám nějaké knížky, zatím radši takové ty dvoujazyčné z nakl. Fragment (moc mně teda nesedí jejich výběr – buď jsou to pohádky v archaičtějším stylu, nebo takové na mě docela složitosti, jako E.A.Poe, nebo povídky Jerome K. Jerome), filmy sleduju v A (ale musím se přiznat, že k tomu ty titulky dost potřebuju). Anglicky mluvit občas možnost mám, i když míň než dřív, ale jsou to většinou cizinci jiných národností, málokdy rodilí mluvčí. Mmch. je normální, že mám mluvený projev mnohem jednodušší, než psaný? Já jsem schopná udělat testy na ty upper-intermediate, ale když mluvím, tak často jde složitá gramatika do háje…

**** Brain: **** díky za povzbuzení! Já mám zatím ještě trochu času – jsem na mateřské a ještě tak 2 roky budu, a protože jsem vystudovala školu, se kterou se v našem konci moc neuplatním (nehledě k tomu, že jsem v tom oboru vůbec nepracovala díky následným MD), tak právě taky přemýšlím o tom kotrmelci. Angličtina mě dost baví, tak chci nasbírat nějaké body. Taky vám přeju hodně štěstí 

Ano, samozřejmě je normální, že mluvený projev je jednodušší než psaný, a to i u rodilých mluvčích. V psaní si člověk má čas vše rozmyslet, rozvést jednoduché věty apod. V mluvení to není praktické ani pro mluvčího, ani pro posluchače.

Co se četby týče, doporučuji se na zrcadlově psané knihy vykašlat a začít s knihami jen v angličtině. Zkuste začíst s převyprávěnou literaturou (každé nakladatelství jich vydává spousty) a až si v tom budete jistá, zkuste nějaké jendodušší originály (nejlepší jsou moderní thrillery apod, tam to rychle ubíhá a není tam moc složitá gramatika).

Takové čtení vám něco dá, čtení zrcadlovek je IMHO ztráta času.

Říkáte vykašlat
No, pro mě to byl geniální slovník… No tak dobře, tak já to odhodím. Vyhrabu ze skříně ten Bridget Jones´ Diary, co mně Ježíšek nadělil.
Thank you for your care 

zrcadlovky můžou být dobré, pokud se nechcete naučit rozumět angličtině, myslet anglicky, užívat si knížky a filmy v angličtině, ale jen pokud se zajímáte o překládání. Potom to může být zajímavé počtení, všímat si toho, jak jsou některé vazby přeložené apod. Ale o tom angličtina přece není.