V posledním Reflexu vyšel zajímavý článek: http://psychologie.cz/…-se-vyplati/

Máte s tím někdo zkušenosti? Sama se bavím tím, že se snažím luštit hádanky a hlavolamy v angličtině a teď mám nadlouho o zábavu postaráno s knihou Are You Smart Enough to Work at Google 

Zkušenosti s čím konkrétně? Že jakmile jsem se přehoupla přes to pomyslné zábradlí a začala myslet v angličtině, když mluvím/píšu/čtu …, tak je spoustu věcí mnohem jednodušší, ryhlejší, jasnější, jakobych vstoupila do jiné „dimenze“? Nebo zda jsem se zúčastnila nějakého pokusu? To jsem se nezúčastnila. Ale článek je zajímavý. Četla jsem na podobné téma (iracionální chování lidí) knížku, velice zajímavé.

Mně třeba docela překvapilo, že se mi mnohem lépe učí němčina, když mám německo-anglickou učebnici. Musím se na to víc soustředit, je to efektivnější.

Tak to mohu potvrdit, u mě to též funguje (kombinace francouzština+an­gličtina, srbština+anglič­tina, sindarština+an­gličtina).

Sindarština – co to je?

Sindarština je obecná řeč Elfů:-)
Více zde: http://minastir.ic.cz/sindarin/

co jinýho
Já myslela, že elfové mluví elfsky .

K tomu článku: Určitě je to zajímavý. Ale hádala bych se o tom prvním pokusu. Zachránit 200 lidí jedním lékem nebo 600 s pravděpo­dobností jedna ku třem druhým lékem podle mě neznamená, že by se v obou případech zachránilo stejně lidí.
Takovej pokus prostě nevypovídá o tom, o čem píšou. Ti, co by se rozhodli pro druhou možnost, jsou ochotní riskovat, ale nemusí to znamenat, že první skupinu vyděsí zmínka a dvoutřetinové pravděpodobnosti úmrtí pacientů, jak píšou v článku.
S druhým lékem je pořád šance, že se zachrání víc než 200 lidí (a nebo taky méně). V prvním případě je počet zachráněných pevně daný.

Ale to jsem odbočila.

Až se budu s někým hádat, navrhnu hádání v cizím jazyce, třeba dojdeme k racionálnějšímu řešení situace a rychleji  .

Jo, pochybnosti o úkolu s pokusem máme doma taky. Možná to autor článku blbě přeložil:-) píše, že vycházel ze zahraničního výzkumu.

Občas mne napadlo jestli ti personální nejsou padlí na hlavu když se ptají na takové ir®acionality 

http://www.youtube.com/watch?…

Myslím, že nejde tam nejde pouze o metody přijímacích pohovorů, ale o to, jak můžeme řešit různé problémy, které přicházejí. Pro mě osobně to je inspirace, jak vybočit z mentálních stereotypů (takové to „to se dělá takhle, proč bych zkoušela něco jiného“). To může být užitečné nejen pro personalisty a adepty ucházející se o práci.

skoro bych rekl, ze to zadani je spatne. vetsi smysl dava tohle:

Cure A is guaranteed to save exactly 200 people. Cure B has a 1/3 probability of saving 600, but a 2/3 probability of saving no one. The fate of hairlines and future generations is in your hands. Which do you pick?

Ok, mark your answer and let’s reimagine the scenario. Same setup, everyone is going to die without a cure, but this time if you use Cure C it is certain exactly 400 people will die. Cure D has a 1/3 probability of killing no one, but a 2/3 probability killing 600. Which one?

When Tversky and Kahneman presented these two scenarios to doctors, minus the bit about baldness, the majority chose Cure A in the first scenario and Cure D in the second. The catch is both situations are the same, just framed differently.

http://youarenotsosmart.com/…ost-fallacy/

Jakakoliv uloha s pravdepodobnostmi (1/3 sance ze lek zapusobi) ve ktere stoji proti jistota (200 lidi se uzdravi) je nesmyslna pro takoveto vyzkumy. A to z jednoho prosteho duvodu: nikdo totiz nevi skutecnou pravdepodobnost jakehokoliv nahodneho jevu, vzdy se jedna pouze o ODHADY pravdepodobnosti. Nekteri lidi si to pri te otazce uvedomi, jini na tu pujdou matematicky a budou to brat jakoze 1/3 sance ze se z 600 lidi uzdravi rovna se 200 lidi a tedy je to stejne jako prvni moznost. Ve skutecnosti NENI.

To mew: taky říkám, že se mi ten příklad v článku nezdá, jen jsem zatím neměla kapacitu hledat to v originále. Takže díky.
To carloS1: jo, přesně tak, na pravděpodobnost se spoléhat nedá.
Já jsem taky ten článek brala jen jako inspiraci k myšlení v cizí řeči 

Mew, tohle dává větší smysl, ale stejně. Pravděpodobnost je prostě teorie.
Carlos má pravdu.
Tethalko, každopádně díky za článek .

Dostanu li zadání takovéto úlohy v angličtině tak já osobně ji stejně budu řešit v češtině. Jediný rozdíl je v tom, že si dám větší pozor, zda jsem tu úlohu dobře pochopil. Ten výzkum vůbec nic neříká o MYŠLENÍ v cizí řeči.