Dobrý den, mám na svoji otázku odpovědi, ale ráda bych otevřela diskusi. Co zajímá vás, studenty, pokud mají vstoupit do učebního procesu s novým lektorem?
Naopak- na co se ptáte a co zjišťujete vy, lektoři, když k vám příjde nový student?
Děkuji předem za názory! 

Tak vidím, že abych začala sama: První otázka budoucích studentů je: kolik za hodinu? Potom snad místo a čas. Moje vzdělání a certifikáty jako učitele nikoho nezajímají, a že už jich za ty roky je. Na roky výuky a zkušenosti se taky nikdo neptá.
Jen popřípadě jak dlouho tam člověk byl.
U nových studentů mne zajímá proč, dokdy a co se mají naučit. A jestli mají angličtinu rádi. Poslední otázka se zdá divná, ale kolik stížností jsem už na ten „hroznej jazyk“ zažila!
K.

Tak mně u nového lektora zajímá, co mi nabídne, sleduju, jestli chodí včas. Jsem „háklivá“ na to, když během hodiny někoho oslovuje (vyvolává) víc a někoho míň nebo vůbec. Ale to během první hodiny nezjistím:-)
Když je příležitost, ráda se zeptám, kde už lektor učil (i když už jsem měla v jazykovce dva lektory, kteří začínali a byli výborní). A zjistila jsem, že jakákoli zkušenost s učením je dobrá – měla jsem lektorku, Američanku, která v USA učila na základce výtvarku a literaturu. A byla skvělá, i když dospělé nikdy předtím neučila. Zatím jsem si ale nesháněla soukromého lektora, volím skupinové kurzy v jazykovce.
K tomu, jestli studenti mají AJ rádi – to mě taky vždycky překvapí, kolik lidí s alergií na angličtinu v kurzech potkám. Další v pořadí je alergie na (jakoukoli) učebnici, na domácí úkoly:-) a na past a present perfect (protože – jak někdo říká – Rodiláči přece ty hevbíny nepoužívaj).

Kdybych měla možnost si vybírat kurz podle lektora, zajímalo by mě, jaký má ve výuce řád (drží se plánu, nejlépe podle učebnice), jestli umí pracovat s moderními učebnicemi (nerada driluju slovíčka, potřebuju se je učit v kontextu), jestli je ochoten opravovat písemné domácí úkoly, případně jestli je schopen vést celou hodinu v angličtině (pokud to studenti ustojí).
Poslední dobou si vybírám kurzy s rodilým mluvčím, ne vždycky je to dokonalé, ale „alergici na angličtinu“ se tam nevyskytují 

Děkuji tethalka a meris!
Rodilí mluvčí jsou zase jedno velké téma. Pořádných, co mají rozum a /i lingvistické vzdělání jako šafránu.
Neřekla jsem k nárokům na lektora, že hodně učím 1–2–1 hodiny.
Ale ta otázka je obecná, pravda.
Snad se tady dozvíme víc a obě strany, studentská i lektorská, z toho budou pozitivně těžit!

kidney, já chodím do jazykovky, takže lektory máme přidělené. Já už nechodím do práce, takže abych stačila těm mladým, hodně toho doma dělám. Proto pro mne není ani až tak moc důležité, jestli mi lektor vše vysvětlí, já si dohledám, co mne zajímá. Ale po letošních zkušenostech s jedním rodilým ml. jsem si ujasnila, že nejdůležitější je pro mne, abych se na hodinu těšila, což znamená, že lektor je nejen připravený a nevaří z vody, ale dovede udělat takovou atmosféru, že je nám tam dobře. Aby vybral takové doplňkové materiály, které zaujmou, aby byl celou hodinu aktivní a v dobré náladě a aby nás nějak povzbuzoval, když něco řekneme špatně a ne shazoval.

dasado:jste sen každého angličtináře! Děkuji!

kidney, kdybyste věděla, že na vás občas myslím Jsem z Brna, ale zatím chodím 2× týdně, takže i s tou domácí přípravou mi to zabere dost času. Jsem s tou jazykovkou spokojená, ale tím, že je nás v kurzu 12, mám problémy s mluvením. Zatím to neřeším, ale myslím na vás 

Dasado vystihla hodně důležitou podmínku úspěšné výuky – že si lektor i student musí vzájemně sednout. Někoho ironické rýpnutí nabudí, jiného znechutí nebo odradí.
Při skupinové výuce je to pro lektora asi nadlidský úkol. Face to face jsem zažila jednou v zahraničí a protože jsme si tehdy „sedli“, měla jsme velkou motivaci se domluvit a vlastně jsem se tehdy poprvé rozmluvila.

Chodím do jazykovek, protože mám ráda srovnání a výzvy s ostatními studenty. Takže výběr lektora je vždy loterie. Kdybych našla ideálního, tak se ho budu držet. Zatím jsem nenašla. U jednoho lektora mi vadilo, že byl sice bezvadný angličtinář, ale chyběla mu trpělivost. Byl velmi nervózní z toho, když člověk nevysypal odpověď hned. Dost mi vadí, když nedokáže udržet konverzaci v angličtině. Někdy hodiny sklouznou do debat v češtině, ale moje chyba, ještě jsem se neozvala. Já si kurzy platím a skřípu zubama, když stejné kurzy navštěvují studenti, kteří je mají hrazené zaměstnavatelem, a ti si to tam odsedí a aktivní student je něco jako šprt hodný úšklebku. Z tohoto důvodu navštěvuji každý rok jinou jazykovku, stále hledám. Není ale vše vina lektorů, usměrňovat by se měli i ostatní studenti. S tím je ale problém, protože většina jazykovek vyžaduje hodnocení lektorů od studentů, takže proč by si lektor škodil u lidí – on potřebuje dobré hodnocení. Zažila jsem lektorku, která ani neopravovala špatně odpovídající studenty. Prý kvůli tomu, aby se studenti nebáli odpovídat – tam jsem skončila po první hodině. Soukromý lektor je můj sen, ale ve skupince 2–3 lidí, což se těžko shání (a finančně jsme opravdu jinde). V tom případě bych určitě hledala reference o dosaženém vzdělání v jazyce, klientské ohlasy apod. Určitě bych nepopadla prvního, kdo se ozve. Pokud máte na někoho tip v Praze, ráda vyzkouším. Po zkušenostech už jsem rozhodnutá zaplatit vyšší částku za kvalitnější výuku.

Já jako student individuálního kurzu oceňuji hlavně přístup.Když přijde lektorka,usmívá se a těší se na hodinu jako já,tak je to super,pomáhá to rozmluvit se a cítit se ok.Mám rád práci s učebnicemi,ale trvám na tom že si ji vyberu, ne proto že bych tolik věřil svým schopnostem,ale že si vyberu jak se chci učit ,což v soukromém naštěstí jde.Lektor by každopádně měl být schopný s vámi pracovat,dávat pozor na vaše nedostatky, upozorňovat na ně a opravovat hned při chybách.Už sem se setkal s lektory,kteří jeli striktně podle učebnice,a odskočit od plánu,nebo se zajímat proč to či ono nešlo, bylo nepřijatelné Takže shrnutí: lektor přátelský,fle­xibilní,vstříc­ný,připravený,dochvil­ný a uvědomělý že jde o kurz jazyka,ne přežití. A co je nepřijatelné jsou lidi co nenávidí angličtinu,ale něco je nutí se ji učit,ať se obtěžují do kurzu,kde to budou kazit jen sobě.Další hrůzou sou pseudolektoři rodilí mluvčí.Někteří totiž žijí v iluzi,že když sou rodilci tak sou experti na jazyk a zároveň i učitelé.Od umění jazyka k jeho učení je myslím velký skok!

Tak já přidám svůj pohled učitele Měla jsem studenty, kteří se chtěli naučit anglicky, ale měli ten dojem, že jim tu angličtinu do hlavy mám já přičarovat či co, aniž by oni hnuli prstem. Pak jsem měla studenta, který se mě dokázal hodinu co hodinu ptát u výkladu čehokoliv na věci typu „A je to takhle vždycky? Dá se to říct i jinak?“ a na všechno, co jsme probírali, měl nějakou chytrou poznámku. Měla jsem kolikrát pocit, že by nejradši pořád překládal manuály k PC a příslušenství… Teď mám skupinku čtyř dam, které si mě „objednaly“ na konverzaci, ale jejich úroveň angličtiny je elemetary-intermediate s různými znalostmi gramatiky a slovní zásobou. It's hell.
Vím, že mít ideálního studenta je k nezaplacení. Mně většinou stačí, když student dává najevo, že má zájem o učení a snaží se pro svoje zlepšení dělat vše, co je v jeho možnostech. Pracovat s leklými rybami je pro těžké a kolikrát se přistihnu, že mi to krade energii/vůli k a radost z učení. Učit někoho, koho to očividně nebaví (a pokud se jedná o kurz, který si člověk sám platí – tak tam to nechápu, proč se člověk vůbec do takového kurzu zapisoval) a nechce se vzdělávat, je sakra těžké a demotivující – ano, i učitel potřebuje motivaci.
Momentálně jsem samostudent, který má motivace až až a vůli se zlepšovat a dělat pro to vše možné (takže jsem vlastně sama sobě ideálním studentem ), ale i mně pomáhalo kdysi, když byl učitel pozitivní, spravedlivý, přísný a hlavně věděl, co učí a proč to učí. Na druhou stranu, nejvíc jsem se naučila s rodilým mluvčím u piva (Američan, který uměl dobře naučit, byl hodně vzdělaný a naštěstí měl rád české pivo). 

pro lucythemom: to o studentech vám podepisuju. A ještě mám ráda požadavky typu: příští měsíc jedu do USA (Británie, Austrálie…) a co nejrychleji se potřebuji naučit anglicky.

Lucy12: Ano, to jsou taky případy.

Nejlepší je zkrátka když to baví oba.To co nás baví se vždy naučíme lépe.Ale když se snaží jen jedna strana je to děs.A to jak učitel, tak student já osobně mám vztah s lektorkou naprosto úžasný a přál bych to každému