Nepřímá řeč v budoucnosti,
je logika tvoření nepřímé řeči pro budoucnost stejná jako pro
minulost?
Například:
Řekne ti, že už to spravil, ale ve skutečnosti …
He'll tell you that he'll have repaired it, but …
Řekne ti, že pojede o prázdninách k moři, ale ve skutečnosti na to
nemá peníze a zůstane doma.
He'll tell you that he'll be going to a sea. But, in fact, he doesn't have
enough moneys and he is going to stay home.
(Tady předpokládám, že dotyčný vyjádří budoucnost jako jistý plán
přítomným průběhovým časem, tj. řekne “I'm going to a sea”).
apod.
Možná by se to hodilo doplnit do článku, protože situace, kdy někomu
říkáme, co mu řekne někdo jiný, ale ve skutečnosti to je jinak, mi
nepřijde zase tak vzácná. Děkuji za odpověď.