Zdravím všechny milovníky angličtiny.

Určitě je zde pár lidí, kteří vyučují a nejsou kvalifikovaní učitelé. Tohle dilema mě trápí už tak půl roku. Na bakaláři jsem měla angličtinu i němčinu. Teď studuji na navazujícím pouze němčinu. Zajímalo by mě, co mohu po zakončení neučitelského oboru filologie němčiny udělat proto, abych mohla učit oba dva jazyky na státní škole, přinejlepším na střední škole? Samozřejmostí bude určitě doplňující pedagogické studium. Ale co ta angličtina? Někdo říká, že si stačí dodělat všeobecnou státnici z angličtiny (takže jiná mezinárodní zkouška na úrovní C1 tedy nestačí?). Platí to pořád? A co mezinárodní učitelské kvalifikace jako TEFL, TKT nebo CELTA? Máte nějaké zkušenosti? Už nevím, kam se jinam obrátit. Děkuji moc za jakékoliv informace, snad jsem to nenapsala moc komplikovaně.

Myslím, že zatím není žádná vyhláška, podle které by byla nutná určitá zkouška, takže je to asi na individuálním posouzení jednotlivých škol, koho a s jakým vzděláním přijmou.
Já jsem se setkala s tím, že bylo důležité mít vystudovanou pedagogiku pro daný stupeň, pro úroveň AJ stačila jakákoli zkouška.

Ve státním školství myslím nic jiného jako aprobaci neberou… tedy státnice z AJ, CELTA, DELTA, TKT apod. nemá žádný vliv.

VŠ diplom musí být z nějakého programu akreditovaného pro ZŠ nebo SŠ, podle toho, kde chcete učit. Pokud máte ZŠ, jste (prozatím) zároveň aprobována na SŠ, jazykáři mají takovou výjimku (která nemusí být navždy)… jinak si pak je potřeba dodělat rozšiřující SŠ studium.

A pokud Vás někde zaměstnají i bez potřebného papíru, nemohou Vás ohodnotit stejným platem, jako kdybyste ten papír měla.

Děkuji za reakce.
Snažila jsem se situaci trochu zmapovat a v zákoně(respektive v jeho komentáři) jsem našla následující znění. Sice se zpočátku mluví o jazykových školách s právem SJZ, ale z posledního odstavce vyplývá, že to platí ve skutečnosti pro všechny instituce:

“Odborná kvalifikace učitele jazykové školy předpokládá bez výjimky vysokoškolské vzdělání, které však v případě pod písm. b) stačí v bakalářském stupni. S účinností od 1. září 2012 platí přísnější podmínka posouzení odborné kvalifikace spočívající v tom, že je třeba absolvovat vzdělání v příslušném cizím jazyce. Předchozí právní úprava uznávala splnění kvalifikace i v případě, že absolvované studium neodpovídalo vyučovanému jazyku.
Pokud získá zaměstnanec toto vzdělání studiem cizího jazyka v neučitelském studijním programu (např. odborná filologie, překladatelství a tlumočení apod.), je nutné doplnit si alespoň studium pedagogiky v akreditovaném zařízení celoživotního vzdělávání pedagogických pracovníků; minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.); dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně.
Od 1. září 2012 je v důsledku novely uznána kvalifikace také v případě, kdy učitel cizího jazyka absolvuje vysokoškolské vzdělání v magisterském neučitelském oboru, pokud si doplní pedagogickou způsobilost absolvováním programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole zaměřeného na přípravu učitelů, a dále vykoná jazykovou zkoušku z příslušného cizího jazyka na úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce (této úrovni odpovídá mj. státní jazyková zkouška). Tak je vlastně poprvé zohledněno získání státní jazykové zkoušky nebo jiné mezinárodně uznávané zkoušky z cizího jazyka v rámci odborné kvalifikace učitelů.
Získání odborné kvalifikace učitele jazykové školy je využitelná rovněž pro výuku cizích jazyků na 1 a 2. stupni základní školy a na střední škole (viz předchozí text).”