Já to vezmu postupně. Teď bude na řadě to, jak jsem se naučil esperanto a pak další jazyky. Ale předem upozorňuji. Nikdy se nenaučíte cizí jazyk kompletně. Ani svůj mateřský. Jen do určité úrovně, která bude u každého jedince jiná.

Esperanto jsem se naučil v průběhu sedmi měsíců. Začal jsem v prosinci a následující rok v červenci jsem jel na tábor v jižních Čechách, kde se vyučovalo esperantu na čtyřech úrovních. A – začátečníci, B – mírně pokročilí, – konverzační a D – kurs pro učitele esperanta. Vedoucím kursu jsem byl přesvědčen, abych šel přímo do kursu pro učitele. Výhodou bylo, že tehdy (bylo to v roce 1957) mezi námi byli čtyři mladí Jugoslávci (muži a ženy) a švédský inženýr pan Nielsen. Takže jsem měli možnost konverzovat se zahraničními esperantisty. Po vojně v roce 1960 jsem v Teplicích založil esperantský klub a v roce 1960 uspořádal setkání v Teplicích, kterého se zúčastnil také japonský spisovatel a překladatel české literatury do japonštiny esperantista pan Kei Kurisu. Do japonštiny přeložil kupř. Babičku Boženy Němcové.
V roce 1996 vydalo české nakladatelství KAVA PECH jeho knížku pod názvem „Co mi dala česká literatura“ s podtitulem " Vyznání japonského překladatele.Někdy příště vám mohu napsat několik úryvků z této knížky. Dnes jen jeden z nich:
" Tím větší byl můj šok a rozčarování, když jsem se informoval, že československá komunistická vláda, namísto aby pomáhala a podporovala esperantské hnutí ve své zemi, jak jsem přirozeně čekal, začala je rozličným způsobem potlačovat, a dokonce fašistickým způsobem přinutila esperantský svaz k „dobrovolné“ likvidaci v roce 1952.
Konec úryvku.
Český esperantský svaz znovu obnoven až v roce 1969 a po celou dobu jeho existence až do roku 1989 byl pod velmi důkladným dohledem STB.
Sám také překládám. V roce 1992 vyšel překlad knihy Františka Kožíka „Světlo v temnotách“ (Lumo en tenebroj) o životě J.A. Komenského. Knihu jsem přeložil já a Miroslav Malovec. Překládám do esperanta také poezii českých básníků a české národní písně.Při překladech do a ze španělštiny si navzájem pomáháme. Jde o mého přítele esperantistu Pedra z Madridu, který překládá do španělštiny z češtiny a z dalších čtyř slovanských jazyků. Na Skypu, kde jsme denně, si v esperantu vzájemně radíme s překladatelskými problémy. Podobně, pokud jde o katalánštinu, mně pomohl již několikrát hudebník a publicista Farri z Barcelony. Naposled to bylo vloni, kdy dětský sbor Severáček z Liberce se měl zúčastnit festivalu dětských sborů v Katalánsku a každý sbor měl za povinnost zazpívat v katalánštině vánoční koledu. Farri mně poslal celý text koledy (oni měli zpívat jen tři sloky). Přeložil jsem ji, napsal jsem jak se má text vyslovovat a připojil jsem živou nahrávku této koledy v provedení katalánského dětského sboru. Výsledek – Severáček s vysokou převahou získal první cenu. Bylo to v katalánském městě Cantanigros.
Tolik dnes a příště napíši, jak jsem se dostal ke španělštině.

zajímavé…už se těším

Po událostech na Kubě v létech 1957–1959 nastala v tehdejší Československé republice renesance španělštiny. Do té doby se vyučovala jen na některých ekonomických středních školách. Nevím zda také na Vysoké škole ekonomické. Najednou jí bylo všude plno. V roce 1961 vyšla v Pedagogickém nakladatelství čtyřdílná učebnice „Španělština pro jazykové školy“. V Kulturním středisku Teplice byl otevřen kurs španělstiny a byli jsme tam celkem čtyři. Když pak dva ukončili, kurs se rozpadl a já jsem pokračoval dále jako samouk. Po pětileté přestávce (dálkové studium práva na UK Praha) jsem pokračoval. Do skláren v okrese nastupovali dělnici z Kuby a byl jsem požádán, abych je vyučoval základům češtiny a abych pro ně překládal vnitropodnikové předpisy do španělštiny. V překladech mně tehdy velmi pomohl obsáhlý španělsko-slovenský a opačný technický slovník, který jsem si koupil za 25 Kčs v prodejně slovenské literatury na Václavském náměstí. Tento slovník svým rozsahem a kvalitou dosud nebyl na českém trhu překonán. Následně jsem začal vyučovat španělštinu na Lidové škole jazyků v Teplicích.
Několik let jsem se připravoval na státní zkoušku na Jazykové škole v Praze. Tu jsem absolvoval v roce 1980. V roce 1990 jsem byl jmenován soudním tlumočníkem španělštiny. Již rok před revolucí 1989 jsem začal chodit do kurzu angličtiny, který vedla má kolegyně z Lidové školy jazyků. V té jsem pokračoval poté, kdy jsem byl zaměstnán v podniku, který byl zakoupen americkou akciovou společností. Jednak na podnikovém kurzu a pak na dvou týdenních kurzech na Jižní Moravě. O tom píši v úvodu této diskusní skupiny. V posledních šesti létech se množily požadavky jazykových agentur na překlady z katalánštiny. Byla to různá témata. Kupř. „Medaile Monserratu 18. a 19. století, "Nový druh brouka v Maroku“, stostránková studie o ozubených kolech. Řada protokolů o nehodách nebo vyloupení vozidel v Katalánsku. V důsledku toho jsem v roce 2006 požádal o rozšíření na soudní překlady z katalánštiny.
Mohu říci, že pokud bych nebyl po celou tu řadu let angažován v překladech, tlumočení a vyučování španělštiny, dávno bych španělštinu zapomněl. Když pak porovnám čas, který jsem věnoval naučení se esperantu (zhruba jeden rok) a pak dalším jazykům (nezmínil jsem se o italštině, kterou jsem vyučoval několik let na konzervatoři v Teplicích), nebyl ten čas věnovaný esperantu ztracený. Naopak znalost esperanta mně velmi pomohla při učení se dalším cizím jazykům. Proč? Esperanto je jazykem, který zobecňuje základní rysy indoevropských jazyků. Jeho logická struktura vám pak umožňuje lépe pochopit odlišnosti v gramatické a slovotvorné sféře přislušného jazyka.To pochopili již také ve Velké Británii, kde se na čtyřech základních školách děti učí jako první cizí jazyk právě esperanto. Je to pro anglické školáky výtečná průprava pro další cizí jazyk, většinou francouzštinu. Píši o tomto projektu na předešlých stránkách.
(http://www.springboard2languages.org)
Springboard… to languages is a flexible, one- to four-year programme which offers a unique introduction to foreign languages through the simple, regular, international language Esperanto, used as a tool to raise language awareness and build transferable skills. It's an ideal preparation for learning other languages and eases transition to KS3; it lends itself to cross-curricular activities and to KS2 Literacy and Numeracy work, and is particularly suitable for the non-specialist teacher of foreign languages in primary schools.
Protože většina lidí, která na dotaz, co si myslí o esperantu reaguje negativně, pohrdavě a často v rozporu se skutečností vyslovuje mylné závěry, překládám do češtiny stať Claude Pirona „Psychologické reakce na Esperanto“.Až bude překlad hotový, napíši vám kde jej najdete.

Zkopíroval jsem pro vás z Wikipedie:
Slovní zásoba esperanta pochází především ze západoevropských jazyků, zatímco jeho skladba a tvarosloví poukazují na silný slovanský vliv. Morfémy jsou neměnné a lze je téměř bez omezení kombinovat do rozmanitých slov, esperanto má tedy mnoho společného s izolujícími jazyky jako je čínština, zatímco vnitřní struktura jeho slov připomíná jazyky aglutinační jako je japonština, svahilština nebo turečtina.

A co jako? , Morfémy jsou neměnné … .
To opravdu pomáhá s výukou angličtiny, když teď vím, že morfémy jsou neměnné. Dovolím si tedy nejapnou poznámku na vaši adresu mistře Teplicano. Vaše jazykové znalosti jsou jistě obdivuhodné, jste holt pašák na jazyky, ale to co předvádíte tady v této diskuzi, to je jako by jste spadl z višně na znak. Opravdu mi připadáte jako nějaký fanatik co nezná meze. Mě jednoduše toto téma na HFE přijde už mimo mísu. Co takhle založit si svije stránky, kde se můžete rozplývatnad esperantem jak je libo 

To bych neříkal…mě a hodně ostatních lidí tahle diskuze docela zaujala takže jestli se vám to nelíbí,nenavště­vujte tento topic…

No, vy by jste to možná neříkal a já zase ano. Stejně tak jako vy mohu i já říct, že mě a mnoho ostatních lidí tato diskuze nezaujala. To samozřejmě respektuji. Vadí mi pouze, když někdo něco někomu fanaticky vnucuje. Měl by jste si přečíst celou tuto diskuzi a nemůžete to přehlédnout. Jinak děkuji za radu.

Tarantino: To vás ta diskuze opravdu asi moc nezaujala, když jste ji přečetl celou 

To honyk: vám bude asi cokoli těžké vysvětlit, vzhledem k vaší reakci. Buď jste to vůbec nepochopil nebo jste jen takový šťoura co se zrovna dloubal v nose a řekl si, že by mohl přijít se svou troškou do mlýna. No a tak vás tady máme v celé vaší kráse.

Tarantino: To už snad přeháníte.
Toto fórum také nemám rád, ignoruju ho. Názory pana Teplicana mě nezajímají a přijde mi to tady tak trochu jako docela nemístný nátlak… nebo spíše snaha každého převálcovat argumenty a citovanými články. Ale když si to někdo chce číst, ať si to čte. Ignorujte to taky. Nemusíte se uchylovat k tak hrubým komentářům, jako výše.

Jde o to,ze me prohlizec informuje o novych prispevcich v „ostatnich“ a ono je to zase esperanto…

Taky se přidám. Ze začátku jsem to četl možná se zájmem, možná ze zvědavosti…Ovšem citace o X řádcích, které se pořád opakují, mě trochu unavují…Některé názory byly zajímavé, ale argumentace mi přišly často trochu mimo, nezlobte se…

Musím souhlasit s Manstermanem – svítí nový příspěvek a ono je to zase esperanto. Já si to i otevřu, ale když vidím opět půlmetrový příspěvek, tak to zase zavřu…
Číst jsem to přastal tak v polovině. Teď už je otevírám a zavírám…

Jestli v tomto dál pokračovat je otázka. Ale pokud to někdo čte i po 12 stranách, tak proč ne…Já to klidně budu dál otevírat a zavírat.

Jo, to je taky věc, která mě otravuje, už na to klikám jen tak narychlo a hned zavírám, jen ať mi to proklaté esperanto furt nesvítí jako nový příspěvek.

Jestli jsem neměl rád esperanto předtím, pan Teplicano mi k němu vypěstoval slušný odpor. 

Je to jedním z důvodů, proč má tolik „přečtení“, nejsme jediní, co na to kliknou jen proto, aby jim zhasla ikonka.