Myslim si ze prelozit Pana Kaplana bylo tezsi nez ho napsat. Posledni dobou me ale vrta hlavou jaka je ta knizka v originale. Preci jen se nektere fraze a slovni spojeni musely originalu dost vzdalit jako prikladne „zizbardon“ a dej okolo dost casto stoji na tom o cen se v tom prezbleptu vlastne mluvi. Ale stejne, moji nejoblibenejsi postavou byla pani sekretarka 

To Lioness: jo, ten rozhlasový seriál jsem taky poslouchala. Taky se mi vybavuje M. Donutil. Knihu jsem četla tedy ještě před tím seriálem, takže si v té „Donutilově“ roli umím představit docela dobře kohokoliv. Právě možná stojí za pokus se na to dojít podívat i v jiném podání a porovnat to. Třeba je ten původní Pan Kaplan skrytý někde mezi jako taková kompilace jeho možných mutací 

To Hum4nfrog: I mě napadlo si tu knihu jednou přečíst v angličtině. Ono je zajímavé porovnat, jak vyznívá angličtina v podání těch samých cizinců, kteří dokáží zase úplně jinak „prožblebtat“ češtinu. Ze své učitelské praxe ovšem vím, že mnohé překecy z Pana Kaplana od cizinců nikdy neuslyšíte. Nevím, do jaké míry překladatel čerpal z „opravdových zdrojů“ a nakolik zafungovala jeho vlastní tvořivost.

2 Danliofer: mozna ze je to zpusobeno prave tim prekladem. Kdyby byly ponechany puvodni fraze, tak by vyznam nikdo kdo neumi anglicky (a dost dobre anglicky) nepochopil. Myslim si ,ze aby ta knizka byla pro ceskeho ctenare tak zabavna jak je, tak musel prekladatel jit hodne daleko od originalu a Vas nazor me v tom utvrzuje. Sem tam se mi postesti u nejakeho nesikovneho prekladu rozklicovat co asi bylo v originale a je pak videt jak neohrabane pusobi, kdyz se prekladatel drzi prilis originalu. (plati to ale hlavne u filmu a serialu kde, na druhou stranu, pracuje prekladatel ve vetsim casovem stresu a drzet se originalu je pohodlnejsi).

to Hum4nfrog: Já spíše měla na mysli překlad tzv. „zkomoleninštiny“. Jako lektor češtiny pro cizince si všímám chyb, které jsou pro jednotlivé národy třeba společné. Všimla jsem si za ta leta například, že všichni angličtí mluvčí bez rozdílu mají v počátečním stadiu tendenci vyslovovat frázi „jmenuju se .....“ jako
„j(e)meňuju se“. Francouz či Indonésan či Rumun to tak nikdy nevysloví, jelikož jeho fonetická výbava ho k tomu „prostě“ nenutí. Švédi mají zase tendenci vyslovovat „z“, „s“, „c“ všechny jako „s“. Indonésanky mi často zaměňují „v“ a „f“ („w“). Vyslovit české „c“ jako „ts“ je pro některé národy též tvrdý oříšek k rozlousknutí. A to je jen pár vybraných příkladů z fonetiky. Samozřejmě se sposta podobných „chybných transferů“ nachází i v morfologii a syntaxi. Imitovat Němce či Rusy hovořící česky se nám docela daří, ale jiné národy zas až tak ne… Proto je zajímavé, s jakým materiálem pracoval překladatel. Zda mu šlo a priori jen o celkové vyznění, aby to znělo „jako že zparchantělá čeština“, na kterou však člověk narazí jen v Panu Kaplanovi, či je tam možno najít i něco podobnějšího realitě. Je tedy pravda, že já ho četla ještě v době, než jsem se začala výukou jazyků živit Možná proto se teď na něj chci vypravit, abych si to trochu oživila…

Ja nevim, mne Kaplan moc nezaujal prave z toho duvodu, ze to nebylo jakoby ‚originalni ceske‘. Takze si rada poslechnu nazor Danliofer pote, co to precte znovu a srovna to s jejimi studenty. No a snad ji to motivuje k napsani plne nove ceske verze z jejiho vyucovani .

To Danliofer. Jj, mi prijdou Polaci lenivi co se tyce snahy nam porozumet. A mam stejnou zkusenost, kdykoliv jsme spustili cesky, ptali se nas, zda umime anglicky.. Ale rekla bych, ze nejsou mozna tak jazykove vybaveni, protoze ani neporozumeli me jednoduche vete- Dobry den, kde je ulice napr. Katowicka. = Dzien dobry, gde jest ulica Katowicka? {chi, pokud jsem to nepopletla]. Ono sice ‚je‘ je, pokud si dobre vzpominam, treti osoba od slovesa jist, ale precijenom… Kde a ulice naznacuje velice dobre, co asi chci..

*Setkali jste se s vyslovnosti s duck jako dog? Zrovna mi ** Andrew uz po ste rika, ze je asi alergicky na to ‚dog feather‘ v polstari. Vzdy jsem si rikala, co to maji za spesl polstare ze psu no a teprve dnes mi to nejak neznelo a rikam: Well, I thought dogs have hairs and not feather.. A on se tomu smal a rika, ze mysli duck… Uz jsem to mohla vedet, protoze kdyz jsme se seznamili, rika mi, ze maji 10 dogs. A ja: Coo?? 10 psu, to je neco! Pote ho jdu po mesici navstivit a vidim v ohradce 10 ducks, tak mi to doslo…** http://dictionary.reference.com/browse/duck – kliknete na vyslovnost az tak v pulce stranky jako duck (du'k). Ty prvni /duhk/ jsou ty, jez uzivam ja a jez jsem ocekavala uzivat vsechny anglicany 

to Editas01: S tou „polskou jazykovou lenivostí“ souhlasím. Většinou jsem si česko-polsky pokecala s těmi, co vytáhli paty z Polska na delší dobu a pracovali někde společně s Čechy nebo žili blízko hranice s Českou republikou. I když mě teď napadla bezva polská otázka, kde by možná i Čech s bystrým sluchem znejistěl: „Ile kosztuje…?“ = „Kolik stojí…?“ Já v tom původně stále slyšela jakože „chutnat“/„koš­tovat“ více než to německé „kosten“ = „stát finančně“/„být za tolik a tolik“…

Ohledně anglické výslovnosti. Včera jsem si udělala pro zábavu zase jednu doplňovačku z těch písní aspirujících na HFE TOP TEN. Zvolila jsem si „California“ od Rogue Wave… a tam byl jeden obrat, který mohl být opravdu doplněn několika způsoby, aniž by to zratilo výrazně smysl: slovo „tree“ slyšela většina z přispěvatelů jako a holiday „trip“, popř. „train“. Jenže před tím bylo ještě slovo „light you“, které mně osobně znělo jako „like you“, a ještě k tomu „in summer“, tak to už se mi nějak s vánočním stromkem nespojilo… A to člověk mohl poslouchat, kolikrát chtěl, slovo „tree“ v tom bylo prostě slyšet nejméně 

Jo, taky jsem moc zvědavá, jak budu toho Pana Kaplana vnímat teď po letech praxe 

To Danliofer: Moc, moc jsem Vás chtěla poprosit, abyste mi sdělila zážitky z té hry, ve které bude p.Vízner coby Hyman Kapla*n, protože já nemám šanci se na toto představení dostat. Budu jen doufat, že třeba budou hostovat i někde jinde než jen v Praze. Taky jsem si nechala ujít p.Donutila, což mě mrzí zrovna tak, ale to už asi nedoženu.
A co se samotného Kaplana týče – já to vše vnímala hlavně z pozice originality tohoto jednice, který nemá nikde své obdoby a případné jazykově možné i nemožné přeřeky jsem naprosto přijímala se vším všudy. Pravdou je, že český překlad je už dílo samo o sobě a není možné docílit stejné pointy drtivé většiny přeřeků v angličtině i v češtině zároveň. Vytvořit tuto českou obdobu se dle mého názoru zdařilo. Avšak také mě kolikrát napadlo, jak vlastně ten originál zní a zároveň mě přepadal pocit, že bych asi možná dobrou polovinu přeřeků stejně nedokázala rozluštit, takže bych vlastně lehce mohla souhlasit či podlehnout p.Kaplanovi a jeho výkladovým metodám . To by pak mohl mít p.prof.Parkhill takové „Kaplany“ ve třídě dva .

To Editas01: S těmi Poláky taky souhlasím. S sobotu jsem byla lyžovat a na vleku (na kotvě) byl vedle mě podezřele tichý člověk, tak jsem tak nesměle začala: „To jsou muldy ,co?“ Ozvala se velmi nejasná tichá odpověď, ale i přesto mi po chvíli došlo, že to asi nebylo moc česky. Rozhovor začal: „Jste z Polska?“ – Otazníky v očích a po chvilce úsměv: „Tak“. Na otázku: „Odkud?“ se mě zeptal, jestli umím anglicky a to jsem zas oči vytřeštila já. Výsledkem byl velmi kraťounký rozhovor v aj, něco jako „po kolikáté jste tady?“ „lyžujete tady na té sjezdovce, nebo tady na té?“ atd.
Pozoruju tady a pročítám ty příspěvky o Polácích a tak trochu jsem nad tím až do soboty kroutila nevěřícně hlavou – teď už jen souhlasím. Napadlo mě ale, proč to všechno tak může být. Když jsem byla malá, běžnou součástí naší televize byly dva polské programy. A protože tenkrát naše TV vysílání stálo za…tedy nestálo za nic, přepínali jsme právě často na Poláky, kde se mnohem více vysílaly „zápaďácké“ programy a filmy – hlavně noční kino . Ani nám zas tak moc nepřipadalo, že vlastně posloucháme polštinu a přestože jsme všemu nerozuměli, nikdy jsme neměli problém s dějem nebo pochopením filmu i zápletky. V Polsku se holt naše programy asi tolik nesledovaly (není divu), no a pak už přišla angličtina, která tomu všemu dorozumívání-nedorozumívání udělala konec .

Souhlasím s Amanitou. Polštinu jsem vstřebal z polské TV. Kino nocne, studio lato, … Už na jiném fóru se o tom psalo. Mám kolegu Poláka, na poradách se hovoří česky a on neprotestuje. Pokud něčemu nerozumí ozve se. Ví o Česku víc než já o Polsku. Má zájem, přistěhoval se z východního Polska k naším hranicím z polské strany. Čeština se mu líbí a je z ní nadšen. O eufórii z Ivana Mládka v Polsku mě v předstihu infomoval on. Možná je to tím, že je v mém věku, že mladí už to vidí jinak.
Ještě jednu pozitivní příhodu mám z ledna roku 2001. Byl jsem na semináři v Budapešti. Přednášel Němec anglicky a o přestávce se polští posluchači sice polsky, ale přesto zajímali jak probíhá volba našeho prezidenta. Můžu řící, že mě to potěšilo. Oni polsky, já česky a … rozuměli jsme si. Angličtinu jsme k tomu nepotřebovali.
Kaplana mám hrozně rád. Mám 2 CD s nahrávkou pan Donutila. Zásluhu má na tom, překladatel pan Antoním Přidal. Sehnal jsem si orginál, ale po druhé kapitole jsem to vzdal. Asi moje očekávaní byla moc velká a má znalost angličitny malá. 

to Amanita: Tak to Vám určitě dám vědět, jak se mi to líbilo. Teď jsem si na to představení přečetla recenzi Jany Paterové, Lidové noviny, 14.2.2009 – cituji: „Veselé historky z jednoho atypického večerního kurzu anglického jazyka se totiž odehrávají v letech 1941 a 1942 na pozadí druhé světové války, holokaustu a přípravy Spojených států amerických na otevření protifašistické fronty. Inscenace tak dostává tragikomický ráz, protože žáci, jejichž potýkání se se záludnostmi anglického jazyka sledujeme, se stali emigranty z donucení. Byla to pro ně jediná možnost, jak si zachránit holý život. V novém prostředí jsou cizinci, často vykonávají podřadné, špatně placené práce a paradoxně se jejich nejbližšími stávají třídní spolužáci.
Knihy o panu Kaplanovi existují v češtině ve dvou překladech, v ABC si vybrali ten starší, Eisnerův (tedy ne Přidalův – pozn. D.). Stejně jako bylo těžké převést zkomoleniny slovní i větné do češtiny tak, aby získaly komický význam, nebylo jistě lehké ani pro herce vypořádat se s nástrahami jednotlivých národností. Museli zachovat určitý charakter řeči i typu postav, které ve zkratce představují určité evropské země, a zároveň neztratit ze zřetele srozumitelnost pro diváka.“

více na: http://www.mestskadivadlaprazska.cz/…rad-527.html

a též v angličtině na: http://en.wikipedia.org/wiki/Leo_Rosten

Jak jsem se dočetla, tak Leo Rosten byl sám pedagog, takže originál, přepokládám, čerpá z jeho mnohých osobních zkušeností, takže možná do této knihy zakomponoval autentické perličky ze svých hodin. To už překladatel třeba udělat nemohl, pokud neměl osobní zkušenost s výukou své mateřštiny pro cizince, takže si s tím dle mého soudu mohl hrát jen z hlediska celkového vyznění asi tak, jak se o tom píše v citaci. Myslím, že u Rostena hraje v celkovém vtipném vyznění důležitou roli i celkový kontext. V takovém případě už na „lingvistických zákonitostech“ tolik nesejde:-D

Jen tak jako malou ukázku mohu poskytnout textík z pera „mého osobního pana Kaplana“:

"Ahoj!

Ja vim je to dlouhy cas od sveho posledniho dopisu, text, a volat. Omlouvam se ja nikdy napsal muje posledni lekce, kratky odstavec kolem neco zajimavy a rajcovny.

Ted mam novy vyhled a volny cas, a potrebuju pomoc jeste. Praci minuly rok, nebo dva roky, byl sileny, a mam novy cilu, ktery je zalozeny na nase zahradni sidliste (zahrádkářská kolonie – pozn. D.) v praze. Ucim se kopat, rust, kompost, chemizmus pudy, ale slovo pro anglicky slovesa „to plant“ nenajim a nerozumim.

Na nase zahradni sidliste mame novy sousede, by byl dobry kdybych mel lepsi porozumeni mezi nas.

Mam stejny telefon cislo jako predtim. Mas cas a prostor pro jeste jeden studen ten rok, prosim zavolas.

Pozdravim,
…"

S tímto studentem se jeden opravdu nenudí. A kdybych chtěla jeho styl kopírovat, určitě by se mi to nepodařilo:-) Na druhou stranu mi nezbývá než ocenit jeho snahu a vervu, s níž do toho vždy jde…

P.S. Ještě vřele doporučuji k poslechu rozhlasový rozhovor s divadelním kritikem Janem Kerbrem o divadelním nastudování Pana Kaplana v ABC: http://www.rozhlas.cz/…prava/540506 – cca 5 minut

Tak to bylo něco. Přiznám se, že jsem tomu zas tak až moc nerozuměla , ale v celku mi to znělo dost kaplanovsky, především ta jistá dávka odhodlanosti a nadšení, které si nemíní jen tak nechat někým vzít. „Chemizmus půdy“ je pojem, který si doufám zapamatuji a občas ho přihodím „do placu“, až se mě budou známí ptát, co dělá zahrádka nebo jestli rostlinky hnojím .
Ten druhý překlad od Eisnera neznám, takže Vám již předem za recenzi děkuji.

Ještě jsem tam nejen pro Vás, Amanito, přihodila rozhlasový rozhovor s Janem Kerbrem.

O té srozumitelnosti. V tom je právě ten trik – že ten překladatel to musel přeložit tak, aby tomu bylo i v těch zkomoleninách stále rozumět a ještě, aby se divák zasmál. Jenže cizinci většinou přicházejí s formami, které jsou necvičenému uchu či oku zcela nesrozumitelné, takže se člověk někdy třeba ani nesměje, nebo až když mu to docvakne Myslím, že tím „chemismem“ bylo myšleno „chemické složení půdy“. Má práce je někdy značně detektivního rázu

Souhlasím. Kdyby však bylo všechno zachováno tak, jak jenom realita nabízí, asi by se ta knížka tolik neprodávala. Takto bylo spojeno vtipné s užitečným, nebo-li díky této knize si i neučitel (už jsem jako Kaplan ) mohl vychutnat sladkost i hořkost této profese a to skutečně originálním způsobem a přitom skutečnost (realita) sama zase tolik neutrpěla. Občas mi bylo pana profesora opravdu moc líto. Nevím nevím, zda bych na jeho místě takovou zkouškou prošla bez újmy na zdraví (minimálně po té psychické stránce)
PS.: Díky za odkazy. To tragikomické pojetí mě trochu překvapilo, o to víc na to budu zvědavá 

Tak něco z anglické kultury…

Zrovna jeden kamarád Čech líčil poradu v jeho firmě (v Anglii), kdy všichni měli saka apod. jak se na pořádnou firmu sluší a patří. No a do toho vpadne šéf či někdo, kdo k nim měl proslov, taky v obleku, ale s gumákama na nohou. Férovými typickými gumáky, jež se u nás člověk pomalu stydí vzít na pole.
Tady je to docela typické, zaprší a vidíte „ladies“ či mladé kočky vyfintěné a do toho gumáky. V obchodech mají takovou spoustu druhů – květinkované, se srdíčky, s medvíky, cokoliv…

No a tím mi připomněl historku mého kamaráda Kai – Němce. Nějakou dobu pracoval ve firmě, tuším, že u kompu, když k němu přišel šéf a říká: „Ty Kai, víš, já vím, že u vás v Německu se na oblek příliš nehledí, ale ty jsi tady v podstatě jediný, kdo ho u nás ve firmě nenosí. Bylo by vhodné, kdyby sis ho občas vzal.“
Tak Kai, hned na druhý den v pátek, vyfintěný – spíše přefintěný, aby to tedy napravil, se vydal do práce, když během oběda k němu příjde šéf a říká: „Kai, proč máš na sobě ten oblek?“ Kai na něj hleděl, o čem to mluví, když to tedy šéf objasnil: „Dneska je pátek. V pátek všichni nosí "casual“ oblečení, jsi tu jediný, kdo si hraje na šéfa v obleku." No a skutečně, Kai se rozhlédl kolem sebe a všichni měli na sobě mikiny apod. a jen on byl v kravatě, košili a dokonce i saku…

Občas je prostě anglická kultura nepochopitelná .

Ovšem naše občas pro ně taky. Nevím, zda jsem to tu již zmínila, ale dávám si do čaje šťávu. No a to je pro angličany úplný vrchol nepochopitelnosti. Došlo to do stádia, kdy příjdu na návštěvu a tam je nějaká jiná návštěva – lidé, s nimiž jsem se vůbec před tím nesetkala a ti, poté, co se dozví, že jsem to já ta Češka, se mě ptají, jak si můžu dávat do čaje šťávu. . Očividně oblíbená historka všech mých známých.

Mě už jejich kombinace příliš nepřekvapují. I když třeba rybí prsty s těstovinami se mi zdají trošku zvláštní. Nicméně nejzajímavější kombinace, jež jsem tu viděla byla koprovka s rybou a rýží.

No a má jazyková zkomolenina na závěr:
Včera jsem líčila film Austrálie, jež jsem viděla no a místo Aboriginals jsem popisovala, jak byli aubergines masakrováni a jací ti aubergines byli chudáci… Kamarádi angličani se tomu strašně řehtali…

Hrozna predstava.. zachran se kdo muzes..