Jen bych se rád zeptal na jednu věc, jsem samouk a učím se anglinu. Nemám moc pevnou vůli, ale přesto se k učení dokopu. Do kurzů zatím nechodím. Ale: jakmile se něco naučím, nebaví mě neustále to opakovat, neboť to „umím“ (znám případy, kdy a co použít a kompletní stavbu tohoto jevu – z těchto stránek většinou či z učebnice, takže dobře). Ale časem to zapomenu a musím si to obnovovat, protože to bohužel nepoužívám, a co používám je pouze určité věty, které mírně obměňuji (have you done it yet? No, i havent done it yet atd.). Vše si musím přeložit, protože samotná anglická věta mi nic moc neřekne, pokud není takto jednoduchá a nejsou v ní jasná gramatická pravidla jako ve větách příkladových, případně se nejedná o slovíčka, která jsou natolik jednoduchá, že si je nelze splést a člověk je má zažité „do morku kostí“ (play, game, have, be, …).
I když si pustím film, nerozumím skoro ničemu, dokonce CDčku s rodilým mluvčím (pro pokročilé, výslovnost a rychlost mluvy je jako když dva rodilí mluvčí si povídají).

Takže se to učím, a jak neprocvičuji, zapomínám to, co „nepotřebuji“ …

Jen, jak to děláte vy, že se i v čechách dost naučíte? díky za radu

Musíte se tou angličtinou co nejvíce obklopovat. Já jsem také samouk a dělám to takto:

1) Učím se nová slovíčka pomocí Language Labu
2) Učím se pořád dokola zdejší gramatiku s tím, že pokaždé mi to dá něco navíc, něco navíc si zapamatuji
3) Učím se gramatiku s anglicky psaných učebnic – na tom je skvělé to, že si tím zároveň cvičíte i slovní zásobu, slovní stavbu atd…
4) Gramatické jevy si procvičuji pomocí testů buďto tady, nebo jinde (doporučuji další program z dílny tvůrců tohoto webu Smart Test)
5) Čtu zjednodušenou anglickou literaturu – postupně zvyšuji úroveň
6) Hraji počítačové hry v angličtině (doporučuji něco ze série Final Fantasy, je tam moc textu, skvělý příběh a hlavně poměrně jednduchá angličtina)
7) V programech co používám mám nastavenou angličtinu – ona i „hloupá“ hláška o nějaké chybě psaná v angličtině může dát hodně.
8) Píšu si s kamarády anglicky jak to jde. Používám k tomu email, ICQ, Skype, MSN… Také občas pokecám na nějakém chatu, kde se mluví pouze anglicky
9) Sleduji toto fórum, je to občas dost poučné.
10) Začal jsem koukat na seriály s anglickýma titulkama. Pokud to zvládnete bez nich, tak ještě lépe.

když to je to. Já v tom nemám asi systém, já to jednou pochopil … a pak už to jen opakuji, ne systematicky, ale prostě jen tak. Co mě napadne a co zjistím, že neumím ..

Tak když já jsem ve fázi, že se mně nechce nic nového učit, jdu si číst knížky ve zjednodušené angličtině. K dostání je jich spoustu a pomůžou vám ‚upevnit‘ dosavadní vědomosti 

Já vás chápu, ale bohužel později je té vší gramatiky a slovíček tolik, že už si to nějak systematicky opakovat moc nejde a proto je potřeba mimo klasického učení být s tou angličtinou pořád v kontaktu jak jsem psal, aby jste si toho procvičoval co nejvíc a postupně to nezapomínal.

Já to mám úplně stejně, také to co se poprvé „naučím“, tak poto zapomenu. Proto si tu gramatiku čtu pořád dokola a vždycky si natvrdo zafixuji něco víc.

Se slovíčky je to také blbé, pokud se člověk dostane do fáze, že většinu těch základních, nejhojněji používaných slovíček zná a učí se ty méně se vyskytující, šance, že nějaké zapomene je dost velká.

No a samozřejmě systém jak si systematicky opakovat tisíce slovíček také neexistuje, takže to chce taky ten kontakt s angličtinou.

Snažte se využít opravdu každý volný čas tomu studiu. Čtěte si třeba tam de by jste jinde koukal do země (autobus, čekárna u doktora), cestou na ten autobus můžete poslouchat něco v mp3 přehrávači, pokud máte nějakého kamaráda co umí anglicky, tak si sním pište třeba jenom anglicky, atd…

To jsme na tom podobně, sám ještě nemám nějakou pořádnou Learning strategy, ale pracuje se na tom 

Ono já se pořád nemůžu dopídit ke stádiu, kde budu už mluvit a myslet v aj a už to nezapomenu. Jakoby zapomenu, ale jakmile někde anglinu uslyším, hned se mi vybaví a ne aby se mi vybavilo jen „jéé, to jsme se kdysi učíval“ a v hlavě si hned na to řekl „ohhh, I learnt it a long time ago ..“ 

No to je prostě běh na dlouhou trať…
To, co píše Pilda a Kaama, jsou skvělé rady.
Já mám jen trošičku pocit, že budete patřit k těm studentům, co by hrozně rádi, aby někdo vzal trychtýř a za pár dní je hotovo
Nečekejte, že budete umět anglicky ‚myslet‘ za půl roku.
Někomu to trvá leta, ti ‚šťastnější‘ to zvládnout rychleji.
Ale pominu-li fakt, že někteří na to mají opravdu více buňky, než jiní, tak těmi ‚šťastnějšími‘ jsem myslel ty, kteří prostě pochopí, že pokud nebudou angličtinu dělat KAŽDÝ DEN, tak se to nikam moc nehne…

no, asi máte pravdu. To je přesně ono. ne doslova s tím trychtýřem, ale prostě se to doslova „nadrtit“ a je hotovo, už to nezapomenout.

Asi by se to dalo shrnout, že čím víc se budete učit, tím dřív to budete umět. Takže učit se, učit se, učit se.
Ale zapomínat budete asi vždycky něco, je to o konkrétních slovíčkách. Já zapomínám někdy i česká slovíčka, když je moc nepoužívám. 

Pokud těch slovíček neumíte třeba už 5000, tak se dá také dělat to, že si v Language Labu vyberete všechny lekce které jste se učil, nastavíte ho tak, aby mu stačilo si správnou odpověď myslet v hlavě a hlavně aby se každé slovíčko zobrazilo jenom jednou. Takhle si narychlo projedete všechna ta slovíčka a ty co neznáte si uložíte do lekce, kterou si tam pak procvičujete už normálně. 

To Roman: Myslite si, ze ma clovek opravdu sanci se naucit anglicky myslet i kdyz se zacne ucit anglictinu az v pozdejsim veku?

To Pilda: Ja nevim, ale cim vic se anglictinu ucim tim, vic zjistuji co jeste neumim, a ne, ze bych mela pocit, ze uz neco umim , ale s tim Leninovym heslem souhlasim.
Kamarad na vysoke skole, mel ruzne teorie a jedna z nich byla na kazda tri nova slovicka, zapomenete jedno stare. Hrozna predstava.:-)

Já myslím, že možné je všechno.
Já tedy začal ve 14 (před 20 lety… to je děs, jak to letí…), takže namohu přímo posuzovat podle sebe a většina mých studentů (opravdu různé ročníky) se zrovna nepřetrhnou.

Myslí si, že 2 hodiny týdně jim musí stačit a doma se na to prostě nepodívají…taky tomu ovšem odpovídají výsledky 

Ale měl jsem už pár výjimek, ale za 12 let, co učím, jich opravdu nebylo mnoho…
Pokud se tomu člověk věnuje opravdu denně a maká na sobě, obklopuje se angličtinou co možná nejvíce, má pokud možno nějaké přátelé rodilé mluvčí, A HLAVNĚ má k tomu jazyku vztah, líbí se mu, tak pak to opravdu jde 

Dobrý večer, tak to jste potěšil i mne. Také občas klesám na mysli. Ale mám výhodu, že mne angličtina baví. A drobné pokroky u sebe vidím. Alespoň vím, co mi nejde a na co se mám zaměřit. A s každodenním učením naprosto souhlasím, alespoň chvilku. Když už opravdu nemám čas zasednout k učebnici a sešitu, aspoň si pustím film, nebo část kurzu z CD a vnímám. A zvykla jsem si před spaním alespoň trochu čtení v angličtině, buď zjednodušenou četbu, nebo nějaký oddíl v učebnici. (anglické, bez češtiny).

TO: Roman Svozílek:

No a co když ho jazyk až tak nebaví, nedaří se mu neustále se do toho dokopávat, ale potřebuje to do práce, jinak je mu to jedno?
je to motivace? Ono neustále se do toho koukat, to není o ničem ..
Číst to a učit se to, když vím, že zase nevím dalších x věcí

To není řešení se dokopávat.. musíte si najít optimální motivaci.. Moje je třeba US Seriály a taky fakt, že bych třeba jednou rád žil v EN prostředí.. Prostě nějakou silnou motivaci… POkd to děláte z donucení, nemá to cenu…
(vím že to bylo na Romana, tak sry kdyžtak)