Chtěla jsem se zeptat, kdo zde má nějaké zkušenosti s výukou češtiny pro cizince. Seznámila jsem se s Američankou a dohodly jsme se, že ona mi bude dávat hodiny angličtiny a já jí hodiny češtiny. Jelikož jsem ale svůj rodný jazyk nikdy nedoučovala, byla bych moc ráda za jakékoliv tipy, rady na učebnice atd. Pro upřesněnou: Američanka tu již 6 let žije se svojí rodinou, takže česky se domluví, ale problémy jí právě dělá gramatika, skloňování a takovéto věci. Moc děkuji za rady

Opravdu nikdo nemá žádnou radu či zkušenost?

Já jsem učil češtinu pro cizince loni . Dostal jsem se k tomu tak nějak náhodou, a ani jsem to nechtěl dělat – žádná praxe. Nicméně stalo se…
Bylo to v hotelu, kde učím angličtinu, a oni mě chtěli i na češtinu. Mělo to však krátké trvání, asi půl roku. Pak se to rozpadlo z časových důvodů.

Učil jsem skupinku pěti (snad) mírně-středně pokročilých cizinců (každý odjinud) přes angličtinu. Díky tomu jsem zjistil, jak je učení češtiny těžké a taky kolik je v dnešní době na trhu učebnic.

Někteří z mých studentů chodili dříve do veřejného kurzu, kde používali učebnici New Step by Step od Lídy Holé. Tak jsem se na tu knihu podrobně podíval, ale vůbec se mi nelíbila – prostě mi “nesedla”. Na druhou stranu těžko soudit, protože jsem před tím nikdy češtinu neučil.

Nicméně jsem raději zašel v Praze na Václavák do Luxoru, kde jsem právě objevil tu hromadu učebnic… navíc jsem zjistil, že jsou teda pěkně drahé… A stejně jako u AJ, některé jsou úplně děsné… jiné zajímavé…

Byl jsem tam přes hodinu a procházel vše možné a nakonec vybral Interaktivní čeština Kořánová/Bermel. Je pro středně pokročilé a vše učí pomocí “české rodinky” a jejích přátel. Je u ní i CD a stojí kolem 250,– Kč, což je hodně rozumná cena. Steb by Step stojí kolem 900,– ale je zase mnohem větší a podrobnější, ale pro mě byla nepřehledná.

Nicméně si pamatuju, že mě taky zaujala učebnice Česky, prosím, která má několik úrovní.

Obecně ale doporučuju udělat si výlet do Prahy a zajít do Luxoru (na Václavák, ten je největší) a sednout si tam a číst a číst a číst.

Já jsem to udělal taky – ale až když jsem znal osobně své studenty, věděl jsem, jak na tom jsou, co potřebují zlepšit atd.

Každému sedne něco jiného No a kdybyste potřebovala ještě poradit, tak napište. Nicméně opakuju, že nejsem učitel češtiny, ale když se tady nikdo neozval, tak mohu poradit alespoň na základě toho mála, co jsem zažil 

Je to ale obohacující zkušenost, a člověk začne svůj rodný jazyk vnímat úplně jinak A taky mě překvapilo, že se občas daly používat podobné “fígle” jako v hodinách angličtiny.

Já zkoušel učit češtinu několikrát individuálně a nikdy to nebylo nic moc (a to si o mě někteří mí čeští studenti myslí, že jsem češtinu vystudoval, protože je otravuju s pravopisem a tak ). Každý student-cizinec měl jinou učebnici a všechny byly bohužel blbé.
Kdybych měl shrnout své mizivé zkušenosti, přišlo mi, že nemá smysl zabíhat u začátečníků či mírně pokročilých do podrobností (rody, pády apod.), to se mi vždy ukázalo jako kontraproduktivní a studenty to odpuzovalo. Je mnohem lepší, když cizinec umí říct “Já chtít jeden pivo.” než když bude přemýšlet u každé věty o skloňování apod.

Hlavně asi tak jako v angličtině pomáhá kontakt s reálným jazykem, tedy četba, filmy… (však to znáte  ).