Ahoj, mám pořád tendenci si všechno překládat do češtiny. Když si něco čtu nebo poslouchám, tak si to prostě musím přeložit do češtiny. U čtení to problém není, text mi neuteče, ale když mám poslouchat a narazím na slovíčko co neznám, tak začnu přemýšlet co to je a díky tomu mi uteče polovina věty a musím hodně zapojit fantazii co tam asi bylo řečeno. Přejde to časem nebo je chyba někde jinde?

Přesouvám do sekce ostatní.

Já na tom byl stejně a průběžně jsem se při četbě dostal do bodu, kdy již nemám potřebu překladu do češtiny (kromě složitějších konstrukcí). Řekl bych, že tento zvyk automatického překladu do mateřského jazyka je přirozený, zvláště u začátečníků, ale postupně může vymizet. Za jak dlouho a do jaké míry se tak stane je podle mého názoru záležitost ryze individuání.

Možná by vám mohl pomoci článek Jak na to: LISTENING, aspoň v něčem.

Ona je to taktéž otázka výše stávající slovní zásoby a od toho se odvíjející schopnosti porozumět danému obsahu. Pokud třebas čteme nějakou knížku přímo úměrnou naší momentální slovní zásobě, tak je to samozřejmě snažší. U náročnějších textů a poslechů kde jsme na tom se znalostí slovíček řekněme tak půl na půl, to člověka k překladu(i dos­lovnému) přirozeně svádí, aby vůbec pochopil alespoň základní význam.

Neviděl bych v tom problém, postupně si to člověk tak z automatizuje, že už to tak trochu vnímá – sice si to slovo přeloží, ale jeho význam mozek pochopí už před tím, když je vyřčen originál. Vyloženě se zastavit když něco nevím a přemýšlet co to je, to nevím, to asi nejlepší úplně není. Chce to tréning nejspíš…

Přesně tak, chce to tréning, co nejvíc číst a poslouchat. Ještě jedna zkušenost: Podvědomé svádění k překladu do mateřštiny lze považovat za přirozený proces, který můžeme od určitého stupně pokročilosti vědomě ovládat vůlí. Při nutkání k překladu slov či celých vět je třeba rychle přehodit výhybku na režim přemýšlení v Angličtině a snažit se co nejvíce ponořit do děje (čím poutavější obsah, tím lépe) až nám začnou v mysli vyvstávat obrazy, a když se tohle podaří, tak si na překlad ani nevzpomenem.

EDIT: Je to také jiný požitek z díla, když si člověk nemusí každou větu překládat a zkracuje to i celkový čas strávený četbou.