Ahoj. Zajima me jedna vec… Nekde jsem cetl, ze v americke anglictine kdyz je na konci slova T a dalsi slovo zacina samohlaskou, tak se to T vyslovuje jako D, i kdyz ve fonetickym prepisu je T, kdezto v britsky anglictine tomu tak neni.

Napr.: Forget it = fəgedit (AmE) / fəgetit (BrE)

Forget it v Anglii slychavam normalne vzdy s T, ale napr. I'm sorry about it. tu v podstate kazdy rika s D (əbaudit). Proc tomu tak je?

A jeste by me zajimala jedna vec…
Kdyz nekdo mluvi rychle tak about it mi zni presne jako əba:dit. Je to jen tim, ze jeste nemam tolik vytrenovany ucho a naznak U tam ve skutecnosti je, nebo se to U v rychly reci muze uplne ztratit?

Predem moc dekuju za vase nazory.

Jediné, co můžu říct, že to tak také řikám. Zní to opravdu jako / /, ale v hlavě vyslovuju normálně / /. 

Forget it v AmE bude ve valné většině místních přízvuků / /, s jasným “anglickým” R.
Co se týče about it, i já to vysluvuju s / /, ale přikládám to prostě rychlosti řeči. Vždyť ony dvojhlásky jsou ve své podstatě dlouhé hlásky. 

Tady je strašně důležité uvědomit si rozdíl mezi hláskou / / a / /. Dvoujhláska ‘au’ je ve skutečnosti / /. / / je zadní, otevřená samohláska, zatímco / / je spíše přední zavřená samohláska. Tedy obrovský rozdíl. Je jasné, že v dvojhlásce ‘au’ ve slově ABOUT se vůbec nehodí / /.

Ovšem místo a způsob výslovnosti / / se od / / zase o tolik neliší a proto to při rychlé mluvě může víceméně slévat dohromady a nebo jinak řečeno, to / / tam může být vysloveno spíše nepatrně, že celá dvojhláska potom zní jako / / (pozor, ne už ale jako / /)

Perfektně vysvětleno, díky!
Škoda, že většina mých studentů není schopna rozpoznat ani rozdíl mezi / / a / / a ještě se tím chlubí. 

Milionkrat dekuju za podrobne vysvetleni. Ted mi ale vrta hlavou, jaky je vlastne rozdil mezi / ɑ: / a / a: / … Ve clanku “Foneticka abeceda” jsem nasel jen to prvni, a tam jsem se docetl, ze je to dlouhe A, ale ze se to v americke anglictine v nekterych slovech vyslovuje hodne siroce, skoro jako dlouhe E (potom je to ale / æ /, nebo ne?). V britske anglictine tam tedy zadny rozdil neni?

no ta hláska / / právě v anglických slovech není, nikde ji ve slovníku nenajdete. Správně je buď / / a nebo / /. Jenže vlivem rychlé řeči nejrůznějši hlásky splývají, ovlivňují se apod.

Podobně ‘neexistuje’ dlouhá hláska / / a přesto ji někteří mluvčí (britské angličtiny) vyslovují místo / / . To je totiž podobné jako s tím / /.

Ono tohle vůbec není jednoduché. Výslovnost se na školách řeší většinou jen u hlásek /     / a tam to končí… a dokonce to někdy ani tak daleko nezajde. To, že kvalita zvuku samohlásek se podstatně liší od české výslovnosti, už je úplně mimo… oni se radši budou učit předbudoucí čas. Ten se totiž dobře dává do testů. 

S tímto přicházejí do styku vlastně až vysokoškoláci v předmětu fonetika a fonologie. A i pro ně je to velmi těžko uchopitelné. Pamatuju si, jak já jsem strašně zápasil s tím diagramem zobrazujícím místo, kde se v puse vyslovuje která samohláska. Tam to totiž nejde nakreslit jako u souhlásek, ty jsou vlastně poměrně záležitostí mechaniky, dejte jazyk tam a tam apod. U samohlásek je to daleko obtížnější… přední zadní, otevřená uzavřená… to se vůbec nedá snadno nakreslit a když, tak to potom aplikovat. Pochopil jsem to vlastně zcela obráceně. na základě již zvládnuté výslovnosti jsem si uvědomil, jak/kde se to vlastně vyslovuje.

Jeste jednou moc dekuju za odpovedi. To s tou vyslovnosti na skolach mate naprostou pravdu. My jsme se treba na stredni vyslovnost neucili vubec, hlavni prioritou vzdy akorat bylo nasprtat se desitky slovicek nazpamet… :/

Mohl bych jeste poprosit, jestli by nekdo neodpovedel na tu prvni otazku? Proc Briti vetsinou vyslovuji “forget it” s T na konci prvniho slova, ale “about it” s D?

Britové vyslovují vždy většinou / /. Při rychlé řeči se ale někdy stává, že se z neznělé hlásky t znává o něco znělejší hláska / /. To je jev hlavně americké angličtiny, kde se tak vyslovují i slova jako pretty / / bottle / / apod. Nicméně tady to vázací / / mezi slovy je poměrně běžné i v britské angličtině.

Jde o to, že / / je tzv. fortis, napětí v řečových orgánech je větší, protože zvuk nevytváří hlasivky. Ostatní orgány tedy musí více ‘zabrat’. Jenže když je to na nepřízvučném místě před oslabeným zájmenem apod., je zbytečné se takto namáhat, tak si trochu vypomohou hlasivkami, mluvidla pak nemusí být tak napjatá a hláska pak zní jako /d/, ale ve fonetickém přepisu se píše / / (tak to máme psáno i my v našem slovníku).

Stejný jev je mimochodem i např. v otázce WHAT ARE YOU DOING HERE, na kterou se často studenti ptají ‘slyšel jsem what do you doing here a to je přece gramatikcy špatně, ne?’ Oni slyší WHAT DO YOU DOING, ale ve skutečnosti je to / /. A to v maerické ale často i v britské angličtině.

Zrovna včera jsem to zkoušel studentům ukazovat na své hlavě, zvenku. Moc nechápali.
A máš naprostou pravdu s tím, že když už to člověk umí vyslovovat, dokáže to i lépe popsat.