nereálný čas přítomný (používá gramatický minulý čas) se vztahuje
k přítomnosti a budoucnosti:
If I were … today, if I were … tomorrow.
V budoucnu jsou také nereálné věci, to asi špatně chápete. Nejde
samozřejmě o to, co je objektivně reálné či nereálné, jde
o SUBJEKTIVNÍ POSTOJ MLUVČÍHO. Když to bere člověk jako ryze teoretické
a nepravděpodobné, použije nereálný čas i pro budoucnost.
If I died tomorrow, would you cry over me?
Samozřejmě zcela objektivně je to reáílné, stát se může cokoliv, ale
člověk to tu myslí ryze teoreticky, nečeká, že zítra možná umře.
If I die tomorrow, will you cry over me?
Tady to asi očekává, bere to jako reálnou možnost, jde do boje s drakem
či co já vím.:-)