Zdravíčko, zase já

Co si myslíte o využití odborné angličtiny? Myslím tím to, že přecijen dnes už je učitelů angličtiny (lepších, horších) kopa a stejnětak překlady obyčejných beletrií už dělá kde kdo, ale jak jsme na tom v odborných odvětvích jako je právnická angličtina, medicínská angličtina, metalurgická, economic etc…
Myslel bych si, že tady zase už tolik lidí neumí, tak by mě zajímala situace na trhu, i z pohledu firem.

Jeden kamarád mi říkal, že chvíli překládal v jedné nejmenované firmě zaobírající se zpracováním kovu a že prý se sice šprtal, ale obrovský problém měl s překladem lidových pojmů, které člověk zná jen když opravdu i v oboru pracuje (nejen překládá)… Ale že placený byl dost dobře, narozdíl od řadových učitelů (ZŠ, SŠ, VŠ atd) 

Děkuji za jakoukoli reakci

Kuba

V době, kdy není primárním kritériem pro výběr překladatele kvalita, ale cena, bych tuto kariéru nedoporučoval. Tedy pokud se nechcete stát soudním překladatelem, což samozřejmě není jednoduché. Mimochodem, dirty secret překladatelů je, že odborné texty se překládají o hodně snadněji, než třeba texty marketingové.

V profilu máte, že jste z Ostravy, kde je poptávka po učitelích, kteří jsou schopni učit odbornou angličtinu, primárně strojírenskou a chemickou, poměrně široká. Formální vzdělání se v jazykových školách a agenturách obecně nevyžaduje.

Ani v jednom z těchto oborů se ovšem aktivně nepohybuji, a tak je možné, že tyto informace budou značně subjektivní.

Ostravě se chci do konce života vyhýbat , ale, právě proto se ptám, že ta strojírenská angličtina už opravdu znalost (né jen knižní) vyžaduje, tak jestli je poptávka.

Odborné texty se překládají snadněji – co myslíte tím “odborné” – jaké?

V jazykovce to je staré známé, tam musíte mít v uvozovkách alespoň základku a stačí jim to, hlavně když vás nemusej moc platit (to je vlastní zkušenost) – a právě proto se mi tam moc nechce, je to tření bídy s nouzí.

Odborné texty se překládají snadněji – co myslíte tím “odborné” – jaké?

Tím myslím jakékoliv texty, které jsou zaměřené na úzkou skupinu potenciálních čtenářů a které využívají speciální terminologii. Např. lékařské, strojírenské a IT knihy nebo i různé návody.

TEXTY TECHNIČTĚJŠÍHO CHARAKTERU

Když se někdo podívá na originál takové odborné pasáže, pravděpodobně si řekne, že jste frajer, protože tomu nerozumí ani česky. Ovšem těmto textům většinou nemusíte do větší hloubky rozumět, protože překládáte hlavně obsah a na formě tady nezáleží. Stačí, když terminologii správně trefíte poprvé. Většinou se opakuje v rámci celého textu.

Ze zřejmých důvodů musí tyto výtvory být maximálně explicitní. Vám tedy stačí, když zohledníte rozdíly v syntaxi, a pak můžete jet slovo od slova.

Např. v humanitních vědách bývá jazyk košatější, ale o tom až jindy.

Ono v strojírenství právě, s odborným překladem literatury to je jen na znalosti slovíček, ale ono v praxi při překladu face-to-face s člověkem, který používá často “lidové výrazy” (a to skoro na všechno), už to musí mít člověk taky zažité, protože to nikde nenastuduje z knížek.. právě proto bych takovou práci pokládal za žádanou a dobře placenou.. 

Mluvíte o tlumočení? To, co jsem psal, bylo čistě o překladu.

A jo, moje chyba potom, myslel jsem to celkově (tlumočení i překlad), zmatek vznikl na tom, že tlumočením obyčejné beletrie se asi neživí nikdo