Mně osobně na klasických učebnicích vyhovuje jejich běžná struktura:
článek včetně poslechu – slovíčka (ta by nutně nemusela být) –
fráze – pravidla výslovnosti – gramatika – testy. Vše v jednom,
logicky propojené. Co je na tom špatně?
Když jsem zkoušela před několika měsíci začít tady s Markovým kurzem,
deprimovalo mě množství přijatých informací (sled naučných článků),
které jsem nevěděla, jak použít teď a hned a hlavně jak si je utvrdit.
V učebnici je např. text na příslušné úrovni , se
kterým si mohu pohrát – tvořit otázky, zaměňovat osoby, učit se jeho
části nazpaměť, zkusit formulovat svůj názor, sledovat právě naučenou
gramatiku v praxi, zkusit napodobit výslovnost podle poslechu. Tohle mi
v Markově kurzu moc chybělo. Věřím, že jeho kurz může být pro někoho
výborný a hlavní zdroj, ale pro člověka mého typu určitě ne.
Jinak co se týká porozumění gramatiky, významu slov atp., to zásadně
využívám Markovy a Romanovy články zde, nic lepšího jsem opravdu
nepotkala.