hm, tak aspoň přidám něco pro pobavení Je to
z knížky Dear Doubleyou
Je známo, že anglická výslovnost je těžká. Everyone knows the problems
of pronouncing English correctly…Pachatelem všeho byl Caxton, který jako
první umožnil tisknout knihy. Jeho tehdejší problém: Britové neměli
žádný jednotný jazyk, ale přinejmenším pět různých uznávaných
jazykových variant. Caxton se pokusil přizpůsobit se jazyku důležitého
trojúhelníku Londýn-Oxford-Cambridge…
Avšak v jiných oblastech Anglie lidé převzali tenhle chytrý vynález,
his printing press pro rozmnožování, reproduction, dokumentů, a každý psal
a potom tiskl knihy právě tak, jak se ta slova vyslovovala v tom kterém
místě. Co se týče jazyka, neexistovala žádná ujednání, žádná shoda,
there were no agreements, no consensus on the way to spell these words, nýbrž
jednoduše se do toho každý pustil s nadšením.
Asi nejznámějším příkladem toho je, jako vždy, Will Shakespeare,
který údajně psal své vlastní jméno pěti různými způsoby. …
O anglickém pravopisu existuje známý vtip. George Bernard Shaw vstoupil
do restaurace a napsal na lísteček, že si chce objednat „ghoti“. Ghoti?
To je jednoduché, vysvětlil:
gh – jako v laugh, tedy vysloveno jako f
o – jako ve women, tedy vysloveno jako i
ti – jako v nation, dostaneme tedy sh
Chtěl si totiž dát rybu, fish.
Wot? Yes, riili, ime telling ju th trooth.