Ne vždy tu jde o cit. Ono řekněme existuje „logika jazyková“, ač se to může jevit jako protimluv, a každý jazyk s ní operuje jinak, že ano? Proč v češtině či jiných slovanských či baltských jazycích pravidlo dvou minus funguje a v angličtině ne? Protože každý jazyk si kodifikuje postupně jinou normu. I v češtině Vám však ze dvou minus může vyjít opět minus – například Vaše heslo „Nikdo není dokonalý“, je prostě minus jak vyšité. Je to dáno tím, že prefix ni- je záporný vždy, ať je ve větě jen jeden či dva či tři či jiný sudý či lichý počet. To už je pravidlo, ne cit. Kdybyste se měl jako dospělý učit jazyk jen citem, za chvíli byste se v tom začal ztrácet, proto se dospělý spoléhá na nějaká pravidla, která mu v tom udělají jasněji, a pak už může vychytávat těch deset procent výjimek citem 

No ano, ale to už pak není logika, to už je ten humanistický směr – nic nedává logiku… správně? 

Já to neberu vůbec ofenzivně. Jsem ráda, že se tu diskutuje! O tom to je. Jednou poradím já Vám a jednou Vy mně:-) Co je to prosím za CEFR knížku? Má nějaké ISBN? Předem děkuji za odpověď!

Humanitní směry mohou přeci operovat s jinou logikou než směry technické, pokud se nebudeme držet striktně „matematického“ pojetí logiky. Jen je u nich třeba počítat s určitou odchylkou, která je větší než u exaktních věd. Vzpomínám si na pár svých studentů, kteří vhlíželi do tajů jazyka skrze fyzikální či matematickou optiku, a docela dobře se jim to dařilo. Ale abych se nedržela jen jednoho slova, je možno operovat též s termínem „jazyková struktura“. A pokud v té je 90% pravidelných, a tudíž odvoditelných rozumem, pak je lehké si vytvořit automatismy. A své síly pak napřít na výjimky, které jsou třeba mimo logiku:-) Ale pozor, některé výjimky jsou jen pozůstatky méně produktivních vzorů, jež měly svou logiku opodstatněnou v době, kdy byly produktivní. Jen my už do ní nevidíme, tedy pokud se nevydáme po stopách historické gramatiky. 

Jé, to já přesně nevím, nemám ji, ale viděl jsem ji u mé učitelky a aji jsem si ji prohlížel… ale prý ji mají všude a stojí okolo 100… Je to rozdělené podle úrovní a vždy si zatrhnete, co už umíte (např popsat film, který jste právě viděla) apod. A pak jedete dál. Je to česko-anglicko-německé (vždy tři texty) 

Děkuji aspoň za zevrubný popis! Kdyby se Vám dostala do rukou, pošlete mi, prosím, její ISBN na mou zdejší adresu. Díky moc a díky za inspirativní diskusi!

To už je pro mě přijatelnější… Ale ne vždy se dá na jazyky koukat jako na rovnici… Takoví pak pohoří 

EDIT: Není zač. POkud pomůže, je modrá a formát A4, ale na výšku trochu větší 

To určitě ne, jazykové rovnice mají jiná pravidla. Leč každá jazyková doplňovačka se pak může podobat buď rovnici o jedné nebo o dvou nebo dokonce o třech neznámých. V tom mi to tu matematiku tak trochu připomíná A jak říkáte o tom pohoření, s tím naprosto souhlasím, proto tu stále opakuji více se spoléhat na dosaženou úroveň v reálném jazyce, než na dosaženou úroveň v testech. V ideálním případě to propojit 

To danliofer
Díky! Jsem už hodně starší ročník a angličtina mne hrozně baví. Ale fakt mne vytáčí, když si vzpomenu, jak lehce jsem si slovíčka pamatovala, když mi bylo 16. Teď, když to slovíčko vidím po padesáté, už mi něco říká – ovšem někdy mám dojem, že se mi tou námahou ztratilo z hlavy jiné, které tam dřív klidně dřepělo . Ale co mi dělá největší potíž – a s tím se musím smířit, že to již je nad mou hranicí – to jsou frázová slovesa. Na druhé straně tam, kde je nějaká logika, tam to ujde.

To Dasado: to mě těší, že v tom nejsem sama:-) Myslím v tom zapomínání slovíček… Ale asi je to přirozený proces opotřebovávání mozkových buněk. Tak před rokem jsem četla skvělou knihu z oboru psycholingvistiky a vřele doporučuji! Kniha se jmenuje „Výstup na Babylónskou věž“. Knihu napsal Gerry T. M. Altmann a vydalo ji v roce 2005 nakladatelství Triáda. Je to docela náročná četba, ale je v ní tolik užitečných informací o fungování lidského mozku (např. o neuronových sítích, o synapsích a strukturování slov v mozku, o tom, jak je propojeno naše oko s mozkem, když čteme aj.), že se pak člověk už na sebe nemusí zlobit pro slovíčko:-) Ještě jednou vřele doporučuji!

To Danliofer: vy jste teda expert na jazyky Tu knížku si určitě po vánocích pořídím. Ještě kdyby tak mi něco pomohlo, jak tu hlavu trochu vylepšit Taky jsem zjistila, že je pár slovíček, které mne dřív napadnou v cizím jazyce a nemůžu často najít vhodný český ekvivalent, např. salmon z angličtiny a ještě z němčiny Gier 

to Dasado: Jazyky mě fakt baví, jen je asi nestuduji v rámci zde často citovaných typů testů, jimiž se nechávám příjemně míjet… Zato zdejší testíky na HFE mi přijdou nosné, aspoň tím, že si mohu vybírat cíleně a hlavně následuje ihned zpětná vazba. V British Council člověk dá za test skoro 5000CZK, a když ho neudělá, tak nemá ani šanci se zpětně podívat, co tam nezvládl, o ztracených penězích ani nemluvě (tedy dle mně dostupných zpráv – jestli je to jinak, tak mě prosím někdo vyveďte z omylu:-)… S těmi slovíčky máte pravdu! Někdy naskočí cizí slovo rychleji, hlavně pokud je má člověk tendenci používat více v cizojazyčném kontextu. Kdysi jsem měla kamarádku, a ta se určitou specifickou odbornou terminologii učila až v USA, takže ji neměla vůbec zakotvenou v češtině a musela se ji zpětně doučovat. Do té doby to tam „rvala“ v angličtině… Snad ta publikace bude ještě k sehnání. Co jsem se dívala na internetu, tak mi z toho vyšla nejlépe internetová stránka Kosmase: http://www.kosmas.cz/…lonskou-vez/

Taky mohu přidat svou trošku do mlýna
Základní státnice: 29
Všeobecná: 34
Právě jsem začala studovat na vysoké, a jestli budu vše zvládat (práce, rodina, dojíždění do školy několikrát do měsíce 360 km) budu promovat ve čtyřiceti.
Teď mám za sebou první zkoušku a s přehledem jsem měla nejlepší test ze všech. Těší mě to víc, že se mnou ve třídě jsou studenti téměř o generaci mladší.
Bohužel musím ale potvrdit, že po třicítce se už nové informace do dlouhodobé paměti zapisují hůře a nervová spojení taky už není to co bývávalo.
Podle mě je ale mnohem důležitější celkový přístup a pozitivní motivace 

FCE – 17
CAE – teď v prosinci, takže snad 18

CAE-17(ale výsledek jsem se dozvěděl už v 18, takže tak nějak)