Help for English

Je esperanto konkurentem národních jazyků, nebo jejich pomocníkem?

 

Děkuji Vám pane Víte za Váš názor. Máte rád španělštinu. Já jsem také zapálen pro tento jazyk a jsem již devatenáct let soudním tlumočníkem španělštiny a z katalánštiny. (www.katalanstina.cz) Od příštího roku budu soudně překládat také z valencijštiny.
Pokud jde o Váš návrh na vytvoření stránek pro ty, kteří se učí esperanto, předám jej výboru Českého esperantského svazu Praha.

JUDr. Zdeněk Rusín

Abych trochu rozvířil diskusi, která už dlouho stagnuje, napíši Vám zde něco velmi závažného:

„Říká se, že angličtinu dnes umí každý. Důsledkem je často nepřesné, zjednodušené, neadekvátní, neidiomatické, negramatické, směšné až ponižující, rádoby profesionální praktikování tohoto jazyka ve velkém.“

Naďa Abdallová
Ústav translatologie Univerzity Karlovy
Praha

Co tomu říkáte? Šlo by to změnit? Jak?

** **

A ještě:
Z dopisu Davida Daughbertyho z Washingtonu "Proč jsem se já, Američan, naučil a používám esperanto:
.....V tomto dopise jsem se vám pokusil vysvětlit, proč je esperanto snadno naučitelným a zajímavým jazykem, a proč ho tak rád používám a shledávám užitečným. A to i jako rodilý mluvčí dnešního “celosvětového jazyka“. Ano, chcete-li mít dost peněz, být bohatí, mohu vám poradit, nezapomeňte na angličtinu. Avšak zkušenosti s esperantem třebaže jsou jiné, jsou také bohaté. Čím? Můžete se ho naučit snadno. Přitom souběžné učení esperantu nebude nijak překážet ve studiu angličtiny nebo jiných jazyků. Často vám to i s jejich učením pomůže. Ano, vím, že mezinárodním jazykem dneška je můj rodný jazyk, angličtina. Věřím tomu, že se ji musíte učit, zejména vyžaduje-li to vaše škola nebo když vy sami o ni máte zájem. Jak jsem však již řekl, když se také budete učit esperanto, nebude vás to nijak omezovat, a jako mně se i vám otevře příležitost k neocenitelným zkušenostem. Víte, s esperantem tedy nezískáte peníze, ale můžete zažít zajímavá setkání, získat, nové přátele. Praktikujete to již v angličtině nebo v jiném cizím jazyce? Výborně!
Snadnější to pro vás bude s esperantem.

David Daughberty

V tomto tématu diskusního fóra si o esperantu pište. Pokud ale budete totéž psát i do jiných témat, budeme tyto příspěvky mazat a pokud to nepomůže, budeme vás muset BANovat.

Jinak jsem Vám nabízel, že si můžete u nás založit stránky pro studenty esperanta. Sem to nepatří, myslím si.

„Říká se, že angličtinu dnes umí každý. Důsledkem je často nepřesné, zjednodušené, neadekvátní, neidiomatické, negramatické, směšné až ponižující, rádoby profesionální praktikování tohoto jazyka ve velkém.“

Myslím, že toto lze aplikovat na jakýkoliv jazyk včetně těch „umělých“ – snad s výjimkou té masovosti :-)

Nic proti „umělým“ jazykům a argumentaci v jejich prospěch. Pak by tu ovšem mělo zaznít, že současně s tím zanikají jazyky „živé“, o něž je třeba pečovat pro budoucí generace. Domnívám se, že urputný lobbing napřený správným směrem by mohl zachránit spoustu krásných jazyků před vymřením. A to, jestli mezi ně bude jednou patřit i ten „umělý“ v podobě esperanta, záleží jen na jeho uživatelích a vhodných podmínkách k jeho užívání. Možná je dobré, že není esperanto masovou záležitostí, o to více si jej pak mohou samotní uživatelé hýčkat, leč neměli by ho propagovat „násilnou“ formou. To bohužel nesvědčí žádnému jazyku, jelikož to vzbudí spíše odpor než nadšení.

Proč zde nemít HFESPERANTO? Škoda takovou nabídku od zakladatelů HFE nevyužít :-D

Neprávem se řada lidí domnívá, že plánové jazyky snad budou nějak oslabovat národní jazyky, nebo přispívat k jejich zániku. Opak je pravdou! Esperanto jsem se naučil za 7 měsíců (bylo to v roce 1957) a od té doby jsem se dále učil dalším cizím jazykům a vlastně jsem vůbec nepřestal. Katalánský esperantista Fari velmi intenzivně lobbuje pro uznání dalšího z románských jazyků – okcitánštiny. tento jazyk je používán zejména na jihu Francie. Já sám budo oprávněn za několik dní kromě katalánštiny provádět soudní překlady také z valencijštiny, což je úřední jazyk španělského regionu Valencie. A jsou i takoví, kteří tvrdí, že valencijština neexistuje, že je to jen dialekt katalánštiny. Dále. Máte pravdu, že je dobré, že esperanto není masovou záležitostí. Nehrozí totiž jeho rozpad na dialekty, jako je tomu bohužel u angličtiny. Zkuste si v tomto směru najít na internetu:
31.07.2007 – MILAN VODIČKA – Publicistika – str. 12
„Jak globální vítězství jednou zničí angličtinu“
Nepřeji to angličtině, ani jinému jazyku. Ale je tomu tak:
Přečtěte si:
Lubomír Martínek – výňatek z jeho úvahy: Narušitelé hranic.
„To, že gigantická monstra jsou neúnosná, lze doložit mnoha různými způsoby. Dokonce i jazyk se rozpadá na dialekty a samostatné útvary, jakmile je překročena určitá mez. O tom, jak naivní je sen o univerzálním jazyce, (já osobně bych dodal o univerzální angličtině Z.R.) se lze přesvědčit třeba na příkladu angličtiny. Američtina a australština se od původního kořene tak vzdálily, že jsou vlastně samostatnými jazyky, kterým i rodilý Angličan má potíže porozumět. To je poměrně přesvědčivý důkaz, že existuje potřeba odlišnosti, jakési nutkání, jež zabraňuje rozpuštění v neforemné mase, v níž všichni hovoří – a tudíž i myslí a jednají – podobně. Přestože si mnozí z podobných fakt zoufají, já v tom spatřuji spíše skvělou sílu života, který se instinktivně brání nivelizačním tlakům.
Konec citátu.
Doporučoval bych těm, kteří si myslí, že esperanto (plánový jazyk)nějak ohrožuje národní jazyky, aby si přečetli názory anglických, amerických a jiných kapacit, jejichž rodným jazykem je angličtina.
Závěrem: Myslím si, že žádný jazyk by se neměl propagovat násilnou formou, jak k tomu došlo také na Ukrajině, kde za sovětského režimu se na Ukrajině ukrajinštinou mluvilo již velmi málo. Nebo aby se o nějakém jazyku prohlašovalo "Ruština – jazyk míru a přátelství mezi národy“, což mně svého času velmi štvalo. Jazyk se přece využívá ke všemu, k dobrému i zlému!?.
Srdečně zdraví Zdeněk Rusín

PS. Víte, že indonézština je také vlastně plánový jazyk? Nebo, že do estonštiny bylo vládním dekretem zavedeno několik tisíc nových slov? Jazykové výpujčky jsou normální jev. I ta maltština si naprostou většinu slov vypujčila a to z arabštiny,ro­mánských jazyků i z angličtiny.

Opravuji a upřesňuji: Na Fari ale: Farri Macip Bonet a najdete jistě i jeho webovou stránku, které je vedena také v angličtině.
Je zároveň zpěvákem a má hudební skupinu (muzikan grupon).
Zdeněk Rusín

Děkuji za zajímavé info. Jen bych chtěla upřesnit, že nepatřím mezi ty „neinformované“, již se domnívají, že plánované (alias umělé) jazyky vytěsní ty živé. Myslím, že na to je na světě stále místa dost. Myslím, že je to ale též i o kontextu mocenských tlaků atd. Možná jste si už přečetl můj citovaný odkaz v „Living English“. Jedná se o citaci z díla Davida Crystala „English as a Global Language“. Možná jste už na tuto knihu sám narazil. V ní je právě hodně napsáno o všem, co souvisí s vývojem angličtiny od jazyka národního přes jazyk koloniální až k jazyku mezinárodnímu se statusem lingua franca.

Myslím, že dialekty jednoho jazyka jsou stejně ekvivalentní jazykové kódy jako jeho kodifikovaná norma. Vždyť literární jazyky si často braly za základ jeden z dialektů. Např. litevština „aukštaitijské nářečí“, slovenština nářečí středoslovenské apod. Myslím, že se to různě přelévá v běhu času v závislosti na „životnosti“ té které jazykové formy…

Myslím, že není třeba stavět angličtinu proti ostatním národním či i plánovaným jazykům, jelikož koexistence je vždy možná. Tedy v otevřených společnostech. Navíc, jak píše David Crystal:

„Healthy bilingualism – two languages are seen as complementary, not in competition…“

Navíc píše o rodném jazyce jako o jazyce národní identity a angličitně jako jeho současné globální nadstavbě.

Jinak s tou estonštinou vím. Myslím, že estonština je výpůjčkám otevřenější než sousední finština. To záleží na tom kterém národě a jeho „jazykové komisi“.

Angličtina se zatím o své postavení vůbec nemusí obávat, avšak esperanto se bude dále rozšiřovat a to i v anglosaských zemích. Uvádím názorů jednoho z účastníka ankety „Change“, jejíž druhá etapa nyní na síti probíhá. V tété anketě byla mezi jinými položena otázka zavedenení esperanta jako cizího jazyka na školách v USA.

Citace:
I can't believe that we still have people here commenting something they have understood NOTHING about!

Esperanto is a REVOLUTION, not a simple change. It is a revolution like the cell phone, the Internet or the airplane was 100 years ago.

We have been mature for such revolution for over 200 years. In 1884 Dr. Zamenhof designed Esperanto. Other language have been designed, but Esperanto is the most logical, the easiest to learn, the clearest. It has proved again and again and again that it is 10 times (at least) easier to learn it than any other language in the World NO MATTER who the student is.

This idea can be anything but „stupid“. This idea has not been developed and installed in the world simply because of lack of insight. Now is the time to make Esperanto THE official SECOND language FOR ALL PEOPLE in the world. If the idea becomes a fact fully endorsed and applied in the United States, it will immediately become important for the rest of the world.

I don't know how much is spent in language learning during the lifetime of a human being now. However, I can predict that whatever that cost is today, will be diminished 90% or more with better functional results. I have met a lot of persons who have taken countless hours of Spanish, using really expensive books and countless hours of expensive classroom work. Results? Mediocre. Simply because learning Spanish (or any other ethnic language, historical language, cultural language) requires that the individual live amongst native speakers of it.

The same happens with English or German or French or Russian.

Cultural languages have more exceptions to their rules than instances where the rules are applicable. Esperanto is completely different and if YOU don't understand this difference abstain from commenting about it, because you don't know at all what you are talking about.

Esperanto is a language that can be learned after 10–15 hours with an instructor. After that, the STUDENT BECOMES THEIR OWN INSTRUCTOR, because all that is needed is to apply the rules with vocabulary. Anybody that is capable of applying the rules of the Esperanto language (16 plus use of suffixes and prefixes) will be able to express in Esperanto ANY complex or simple ideas in 5% of the time needed to do the same in any other SECOND language.

What you learn in Esperanto at 8 AM, you can teach at 9 AM.

Esperanto is like a nice humankind gift WAITING TO BE TAKEN and used and enjoyed.

Esperanto is FUN, promotes clarity of thought, good writing, total lack of ambiguity in communicating.

Instead of criticizing an idea that you don't understand, research why could it be that so many people are convinced of it once they know what it is about.

Konec citace.

Já bych k tomu dodal jen to, že po sedmi měsících učení se esperantu jsem v létě roku 1957 jel na letní tábor do jižních Čech, kde mně přemluvil Vlastimil Novobílský, emeritní rektor Univerzity J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, abych se místo do kurzu pro pokročilé přihlásil do kurzu pro učitele esperanta.A zvládl jsem to. Nebylo to sedm měsíců samozřejmě, protože jsem byl zaměstnán a učení jsem se věnoval ve svém volném čase. Odhadl bych to asi tak na 80 hodin včetně účasti na četných setkáních, kde jsem praktikoval konverzaci. A pro zajímavost – k vypracování diplomové práce v roce 1968 na právnické fakultě UK Praha mně pomohl americký profesor, mluvící esperantem, který mně poskytl cenné písemné materiály.
Znovu zdůrazňuji, jsem přítelem všech jazyků, avšak nemohu souhlasit s tím, aby celý svět převálcoval jen jediný, národní, jazyk, který by bezprecendentně zvýhodnil jeho rodilé mluvčí.

Se srdečným pozdravem

JUDr. Zdeněk Rusín

P.S. Víte že program: Spybot Search & Destroy používá tři jazyky: češtinu, angličtinu a esperanto?

Slovo do pranice:
Níže se můžete seznámit názorem již zemřelého Claude Pirona na roli esperanta:
Jazyková výzva: čelit realitě

Claude Piron uveřejnil na internetu („Youtube“), ve francouzštině sérii deseti vysílání o jazykovém problému, vedoucích postupně k řešení „Esperanto“. Na webové adrese www.dotsub.com/…/thelanguage se následně objevil osminutový videoprogram v angličtině, ke kterému se brzy přidaly obdobné tituly v dalších jazycích. Na sklonku roku 2007, kdy byl tento text uveřejněn, již Claude Piron nežil. Níže následuje přeložený text původního znění v angličtině.

Patrně jsem příliš sebevědomý, když si troufám oslovit vás v angličtině, v jazyku, který budu stále cítit jako pro mě cizím. Jsem ale rád, že se mohu podělit se svými zkušenostmi na jazykovém poli, a doufám, že budete shovívaví, pokud můj způsob vyjadřování nebude takový, jaký byste si přáli.
Pracoval jsem pro mezinárodní organizace v celém světě. Jako přímý účastník tedy vím, jak komunikace funguje, a to jak na velkých shromážděních a v malých odborných skupinách, tak i v každodenním styku s obyvatelstvem.
Můj přístup k jazykové výzvě je možná nezvyklý proto, že mluvím Esperantem již od let mého dospívání. Esperanto je mezinárodní jazyk, který se rozvinul na základě projektu uveřejněného mladým mužem v Polsku v roce 1887. Rozšířil se po celém světě a užívají jej lidé ve více než 120 zemích. Masové komunikační prostředky, politici, většina lingvistů a „člověk z ulice“ (obyčejní lidé) jej zcela ignorují, ale on žije, a každý den je používán částí obyvatelstva naší planety.
Mnozí si myslí, že jazykovou výzvu vyřešila angličtina. Není tomu tak. Rodilí mluvčí angličtiny tvoří pouze 5 procent obyvatel světa, a těch, kteří ji používají na dobré úrovni je zhruba dalších 5 procent. V kontinentální Evropě 90 procent obyvatel není schopno porozumět prostým výrazům každodenní angličtiny.
Když průměrný Polák a průměrný Ital, Korejec, nebo Portugalec diskutují v angličtině, vypadá to, jako kdyby neuměli mluvit, jakoby trpěli afázií, poškozením řečového centra mozku, které přestalo normálně fungovat. Stále v duchu hledají potřebné slovo, jejich výslovnost je nehezká, gestikulují, aby kompenzovali chybějící výrazy, a často vyžadují zopakování k tomu, aby porozuměli. Často rezignují, protože vyjádřit se v jazyku, který dobře neovládají, jim bere příliš energie.
A přitom angličtinu studovali šest nebo sedm let, po čtyřech hodinách týdně. Vyučování angličtině je velkým plýtváním časem. A příčinou nejsou neadekvátní metody vyučování, nebo nezpůsobilí učitelé, je to jen proto, že angličtina není přizpůsobená požadavkům mezikulturní komunikace.
Zúčastňoval jsem se stovek mezinárodních setkání s používáním angličtiny, stovek se simultánním tlumočením a stovek s jednacím jazykem Esperanto. Jedině skutečně živé, jediné se stejnou účastí všech, ve kterých byli lidé opravdu spontánní a cítili se v jazyku jako doma, byly ty esperantské. Struktura tohoto jazyka je taková, že tvar slova, které se přirozeně odráží v mysli, je správný. Šest měsíců Esperanta vás dovede ke komunikačním schopnostem, kterých nedosáhnete ani po šesti letech studia jiných jazyků, včetně angličtiny. Esperanto je skutečně úsporné, zvlášť, když do nákladů zahrnete námahu a čas.
Mluvil jsem v Esperantu s místními obyvateli ve více než 50 zemí, od Japonska až k Brazílii a od Holandska po Uzbecko. Vždy jsem je shledal velmi líbivým. V Esperantu můžete být sám sebou. V angličtině, nerodilí mluvčí musejí imitovat cizí vzory, a přitom vědí, že se jim to nikdy dokonale nepodaří. Zázrakem Esperanta je to, že si můžete z větší části zachovat svůj způsob vyjadřování, styl tvorby vět, a přece každý rozumí každému, a nikdo se necítí být směšným, poníženým nebo prostě cizím. Například věta : „Já (jsem) to prostudoval velmi rychle“, se vyjádří podle původu: Já (jsem) prostudoval to velmi rychle (francouzská skladba věty), „Velmi rychle já (jsem) prostudoval to“ (anglická skladba), „Já (jsem) to prostudoval velmi rychle“ (italská skladba), nebo „To opravdu rychle já (jsem) prostudoval“ (polská skladba). Sto let používání Esperanta prokázalo, že tyto rozdíly vůbec nevadí vzájemnému porozumění.
Jako bývalý tlumočník Spojených národů mohu dosvědčit, že Esperanto je výborným překladovým jazykem. Je přesnější než angličtina a je tak vhodnější pro právní a vědecké texty. Velmi vhodně je adaptováno pro humor a pro poezii, a zvlášť vhodné je k vyjádření pocitů a emocí, protože formy, které se spontánně objevují v mysli, nemusí být nikdy potlačovány výjimkami, komplikovanou gramatikou nebo chybějícím koherentním derivačním systémem. V Esperantu, když víte, jak se řekne měsíc-luno, nemusíte se již učit měsíční-luna, toto slovo si vytvoříte sami. Podobně urbo-město  urba-městský, jaro-rok  jara-roční. Tato možnost volně kombinovat nevariabilní částice, rys, který Esperanto sdílí s čínštinou, skýtá výrazově bohatou a obsáhlou slovní zásobu, bez velkého zatěžování paměti.
Od roku 1985 nebyl ani jeden den, kdy by nebylo ve světě použito Esperanta na mezinárodním kongresu, konferenci nebo na jiném setkání. Je široce používáno v internetové síti. Existuje esperantská verze Googlu, a také Vikipedie.
Politická vůle posunout je dále, by lidstvo vyléčila z afázie, která se objevuje u většiny z nás, když mluvíme s cizinci.
Kdyby se státy rozhodly společně zorganizovat vyučování Esperanta ve všech školách světa s doporučením dospělým, aby se mu věnovali deset minut denně po dobu tří měsíců – deset minut, to je méně, než potřebujete k vyřešení křížovky, nebo sudoku – vyvolalo by to efekt „sněhové koule“, který by po čase zcela změnil jazykové panoráma naší planety. Každý by si zachoval svůj rodný jazyk, k dispozici by však měl praktický prostředek pro komunikování s lidmi odkudkoliv. Bylo by více spravedlnosti pro všechny národy, porozumění na všech stranách a úspornější využití peněz daňových poplatníků. Ekonom François Grin spočítal, že přijetí Esperanto Evropou by přineslo úsporu 25 miliard Eur ročně. To znamená každoroční úsporu 35 miliard amerických dolarů. Nevyplatilo by se, vážně uvážit tato fakta a na jejich základě jednat?


Z časopisu :“ESPERANTO“ číslo 1209 (12) Prosinec 2007
přeložil JUDr. Zdeněk Rusín

Možná, že v této diskusi chybí to nejpodstatnější, a to obeznámení se se samotnou historií vzniku tohoto plánového jazyka:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Esperanto

V rámci tohoto textu je i zvuková ukázka, jež stojí za poslechnutí, stejně i jako samostatný odkaz na kritiku a obhajobu esperanta:

http://cs.wikipedia.org/…ba_esperanta

Vždy je dobré se podívat na věc z vícera úhlů.

Samozřejmě se jedná jen o výtah, ale myslím, že v rámci oné obecné charakteristiky se dá proklikat k tomu, co kdo potřebuje o esperantu vědět, a udělat si na věc vlastní názor:-)

Mně osobně to poskytlo dost základních informací, které jsem dosud nevěděla. A předpokládám, že onen text vzešel z řad samotných esperantistů.

Mozna, ze tady nemam co delat, ale po zbeznem procteni Vasich prizpevku mi to neda nenapsat svuj nazor. Jsem technik, strojar, ne lingvista ani jim nechci byt. Tak prosim berte me soudy na tema jazyku se schovivavosti. Nicmene by to pro Vas mohl by zajimavy pohled z uplne druhe strany.
Patrim mezi lidi pro ktere je Esperanto asi vymyslene. Mam totiz hrozny problem se naucit jakykoliv jazyk a studium jazyku v podstate nenavidim. To ze chodim rad sem muze byt neco takoveho jako kdyz si muceny nakonec vybuduje vztah s mucitelem (mluvi ze mne cerstva zkusenost z udeleni jednoho testu pava Vita :-)) Ucim se Anglictinu asi 17 let vlastne denne a vysledky v zadnem pripade neodpovidaji usili. Cokoliv jineho – technickeho – se naucim 10 x rychleji. Prikladne, postavil jsem si Linuxovy server za 3 mesice aniz jsem pred tim cokoliv vedel o Linuxu. Ale zpatky k jazykum. Ono Esperanto asi bude mit vsechny ty vlastnosti co tady pisete, nicmene, ze je neco dobre jeste nestaci k tomu aby se to prosadilo. V praxi to vetsinou byva obracene. Prosadi se to co neni az tak dobre, ale ma to silu se prosadit. Dam Vam nejake priklady. Osobni pocitac zna kazdy. Ale malo lidi uz vi, ze ve stadiu jeho vzniku to byl vlastne pocitac strasne nestastne konstrukce v porovnani s konkurenci. Nicmene mel za sebou giganta IBM, ktery mel tu moc svuj koncept prosadit. Podobne je na tom dnes treba operacni system. Svetu vladne Microsoft. Ne proto, ze je jeho system genialni, ale proto, ze Microsoft dava ohromne prostredky na jeho prosazeni. Proc se nerozsiruje vic Linux, ktery je prinejmensim stejne dobry a je navic zadarmo? Stejne je to s Anglictinou. Britska vlada dava docela dost penez na BBC World, Americka vlada na to sla rovnou od lesa – vymyslela Internet na kterem je 90% informaci v Anglictine. Aby se prosadilo Esperanto tak musite presvedcit nejakou velmoc aby si jeho prosazeni vzala za sve a musite prelozit Internet. Jinak si myslim nemate sanci. Takze suma sumarum mi prijde, ze tady placete na spatnem hrobe. Asi s Vami bude hodne navstevniku fora souhlasit o faktech ohledne Esperanta, stejne jako ja, ale byt Vami tak bych zkusil forum nekde v Bruselu. Tam by to bylo myslim smysluplnejsi. Bylo by to krasne kdyby cela EU mluvila jednim jazykem. No, ale kdyz se nejsme schopni dohodnout ani na vlastni ustave (at uz ji prejmenovavame jakkoliv) tak uprimne pochybyji, ze se staty dohodnou na tak pragmaticke veci jako je spolecny jazyk. (Britove by stejne nechteli, vymohli by si vyjimku a my bychom se spolecne s Esperantem trapili i s Anglictinou. Takze z deste pod okap :-))
Nicmene zalozte sekci Esperanta jak Vam Pan Vit nabizi mnozi z nas se radi alespon podivaji. A kdo vi mozna kaminek strhne lavinu… Na konec ale znovu zduraznuji co jsem psal na zacatku. Berte muj prispevek jako nazor cloveka z uplne jineho oboru, ktery se v zadnem pripade nesnazi byt ustepacny.
P.S.
Popisu problematiky, kterou tady popisujete jsem si jiz pred casem vsiml v Technickem tydeniku. Soude dle rozsahlosti onoho clanku – nebyl to nahodou Vas clanek ;-).

Hum4nfrog:
moc hezký příspěvek, plně se s ním ztotožňuji. S tím příkladem s MS Windows jste to vystihl úplně přesně. :)

IMHO lidi jdou s davem a je vcelku jedno jestli je něco dobrého/lepšího. :)

I like going against the FLOW :-D

Hodně se o problematice angličtiny, vícejazyčnosti a esperanta dozvíte na webové stránce občanské společnosti
E-lingvo o.s.se sídlem v Brně:

„E-Lingvo o.s. je nezisková organizace, která upozorňuje na velmi negativní následky nedostatečné komunikace v EU.
Jako jediné, účinné řešení, E-Lingvo propaguje zavedení společného, nadnárodního, pravidelného, fonetického a velmi snadno zvládnutelného jazyka EVROPŠTINY. Informace širokých vrstev Evropanů povede k nutnému politickému rozhodnutí na evropské úrovni.“

Po vysvětlení dodávám, že evropština je v tomto občanském sdružení míněno esperanto. Občanské sdružení se rozhodlo používat název evropština pro esperanto v rámci Evropy. Pochopitelně esperanto je pro celý svět a na celém světě se také používá. Připomínám, že podrobně se evropským dorozuměním zabývá studie profesora ženevské university Francoise Grina
„Výuka cizích jazyků jako veřejná politika“. Tuto studii, která má 68 stran, mohu případnému zájemci zaslat e-mailem.Upozornil jsem na ni již dříve výše v rámci tohoto diskusního tématu.
Vyjímám z této obsáhlé studie nyní pouze jednu větu:
„Jazyková hegemonie je tedy, bez jakékoli pochyby, hrubě nespravedlivá. Znovu připomeňme, že vinna není angličtina jako taková, ale jen jazyková hegemonie jako funkční způsob, ať z toho profituje kterýkoli jazyk.Bylo by podivné si přát ji posílit, jak podněcují všichni, kdo navrhují přiznat některému národnímu jazyku (angličtině nebo jinému) statut tohoto druhu“

Zdeněk Rusín

 

Příspěvky mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé. Pokud máte účet můžete se přihlásit.

Příspěvky v diskusi jsou majetkem jejich autorů. Provozovatel webových stránek Help For English za ně nenese zodpovědnost.