To Pavel: S tím psaním je to právě problém, že se naučíte myslet
„v duchu“. Víte, jak se vyjádřit psanou formou, protože máte čas
o tom přemýšlet. Já tento problém mám také. Vím, že toho umím už
dost, ale jakmile přijde na „lámání chleba“ , konkrétní konverzaci,
tak jsem ztracená. Zpětně, v klidu si říkám, to jsem mohla říct, a
tohle vím, ale už je pozdě. Prostě neumím spontánně reagovat.
A právě proto se mí líbí rady třeba od Romana, který doporučuje
třeba „samomluvu“, to jsem začala praktikovat při cestě do práce,
ráno, když je půl šesté, tma a na ulicích nejsou skoro žádní lidé .-
malé město. Tak si jdu a říkám si polohlasem pro sebe – There are a lot
of lamps, they look like a small statue, they watch me and show me the way.
(Na to mám celý příběh o lampě,kterou nebavilo stát v řadě a
přidala se ke mně, a protože chodím kolem nádraží, tak se rozhodla jet na
a long journey.A já jsem jí záviděla- se vzpomínkou na slůvko envy)
Nevím, jestli je to správně, nemá mě kdo opravit, to až potom, když
přijdu domů, zjišťuji, co jsem to vymyslela za nesmysly, ale tady si hlavně
opakuji slovíčka. A protože je to cesta každodenní, příběh se může
rozvíjet. Moje fantazie je neomezená.
A co se týká těch seriálů a filmů, jak tu hodně lidiček připomíná a
je tu i článek, jak se podle seriálů učit od Marka, to je další
zážitek. Já náhodou dostala Pána prstenů v originále s angl.titulky a
to je pro mne bomba, protože tenhle příběh já prožívám od prvního,
ještě knižního vydání, kdy o filmovém zpracování nebylo ani
pomyšlení.
Filmy samotné – 3 díly – jsem viděla tolikrát, že mi opravdu
anglická verze nevadila.
a teď se tím ohromně bavím, zapisuji si věty, slovíčka, dívám se
s výkladovým slovníkem v ruce, poznávám výrazy které jsou běžné a
používané, Zatím jen krátké věty, jakmile je delší věta, tak se
ztrácím. Ale
protože je to film, který můžu vidět stokrát a neomrzí mne (jen knihy
jsem četla průběžně 5 –6× do roka od 1991), tak se těším, jak mi
s angličtinou pomůže.
Takže to nevzdávejte, anglické myšlení přijde v okamžiku, až toho
budete znát dost na to, abyste mohl spontánně reagovat. No a do té doby se
musíme učit a drilovat a zkoušet a procvičovat a bavit se, jen to všechno
s optimismem.
Já si myslím, že když už jste nabifloval gramatiku třeba úrovně
elementary, není třeba ji znovu a znovu opakovat z učebnic, ale je třeba ji
uplatnit v praxi- na úrovni elementary a třeba trochu naivně, ale pořád.
A v učebnicích se jen kontrolovat a ověřovat si, zda jste správně
používal to,co jste se naučil.
Každý den začínám rozcvičkou nanečisto, nějakým testíkem, který mi
padne pod ruku a pak zjistím, co mám špatně a to si pak zkouším a piluju.
Na to nepotřebuji osnovy.Hodně mi v tom pomáhá kniha Essential Grammar in
Use, zarazím tužku a kde se mi stránka otevře, tam se učím. Vymýšlím si
svoje teorie, popřemýšlím, na to které téma si najdu testy na netu a
prostě s angličtinou žiju. A pak mne potěší, že třeba i něčemu
rozumím, nebo mne napadne odpověď v angličtině (občas se mi to
stává – ale jen krátké věty )
Přeji Vám i sobě hodně dřiny, potu a krve a doufejme, že se nám to
vyplatí