Help for English

Je esperanto konkurentem národních jazyků, nebo jejich pomocníkem?

 

Já Vaši diskusi sleduji a přesto, že jsem nevzdělaný člověk, ráda bych se podělila o své poznatky. Kdysi – v roce 1975 jsem objevila esperanto a začala jsem se učit, v domnění, že se už všude domluvím a budu komunikovat, ty učebnice a mé sešity leží dnes nostalgicky hluboko v šuplíku a opravdu jsem přesvědčená, že umělé jazyky pro dorozumění nemají šanci. Učila jsem se i německy a základy někde ve mně určitě dřímají ale já to „NEPOTŘEBOVALA“ – teda v praxi, dnes je opravdu potřeba, umět anglicky, pak se můžeme zaměřit i na jiné jazyky, třeba esperanto se mi líbí, ale zrovna tak Ruština, kterou jsem se teoreticky učila 10 let, chtěla bych i Němčinu oprášit, přeci jen jsem se ji už dorozuměla, ale nic jsem takříkajíc nedotáhla do konce. Závidím lidem jako Vy, kteří umí více jazyků a já se tady pachtím a do mozku mi to moc neleze. Líbí se mi Vaše debata a líbí se mi názor p. Víta, který asi budu nejvíce podporovat. Angličtina se zalíbila ze všeho nejvíce a snad se mi podaří, že se s ní i dorozumím. Přeji hodně zdaru, štěstí a dobrých rad. Díky za tento topic.

k paní Georgia: K tomu,aby se člověk s chutí pustil do cizího jazyka musí být silná motivace. Pokud ji nemá, pak skutečně učebnice skončí v šuplíku. Jinak s Vámi nesouhlasím, že umělé (správně plánové) jazyky nemají šanci. Odhaduje se, že je jich doposud asi třista a jistě již více.Stále vznikají nové. Jedním z posledních je jazyk ESATA, který vychází z angličtiny. Jediný, který se ujal a šanci má, je právě esperanto.Zadejte slovo esperanto třeba do vyhledavače Google a najdete tam desítky milionů odkazů. Přečtěte si také názor mladého Američana Davida Daughbertyho: Proč jsem se já Američan naučil a používám esperanto. Stačí, zadáte-li tento název do některého vyhledavače a jeho úvahu najdete.Ještě závěrem. Žádným jazykem se nedomluvíte všude, tak čarovnou moc nemá žádný z nich, tedy ani esperanto, ale ani angličtina. Přesto Vám přeji, aby Vás tedy studium angličtiny bavilo.

Ještě na vysvětlenou. Původní název esperanta byl Lingvo internacia (Mezinárodní jazyk). Jeho tvůrce si zvolil pseudonym Dr. Esperanto (tzn. doufající)a nebyl to on, kdo mu nakonec dal název podle pseudonymu, který použil jeho tvůrce.

Zadal jsem a objevilo se přes 46 milionů odkazů.

Také já rád čtu tuto diskuzi. Podepíšu se pod to, co napsala Geogia. S motivací jde vše (po vojně jsem udělal VŠ) a když si něco umanete, tak toho jistě dosáhnete. S vyšším věkem však s vyšším úsilím. :-( Také jsem zkusil zadat do googlu slovo: english = Výsledky 1 – 10 z asi 2 760 000 000 na dotaz english. Je to fakt přesila. Vše je diktováno potřebou. Začínal jsem na střední škole s němčinou. Zkuste si dnes objednat kabelovou televizi (mám ji cca od roku 1995), nabízí 60 programů a ani jeden německý!! (všechny zmizely=RTL, DSF,PRO7, SAT1,..) EN potřebuji v práci, jazyky mi moc nejdou, takže EN je proto teď mojím koníčkem (jako motivace) :-)

Nezapomínejte také na románské jazyky. Ve dnech 13 až 14. března proběhla ve Španělsku ve městě Santiago de Compostela mezinárodní konference o postavení románských jazyků v dnešní Evropě. Jsem osobně zvědav jaké závěry tato konference přijala.

Ještě upřesňuji, že konference se konala dne 12–13. března
Některá z témat: Kolik existuje románských jazyků? Kolik mají mluvčích? Jak zdokonalit výuku těchto jazyků? Stačí nám v dnešním různorodém světě ovládat pouze angličtinu?

Někteří z vás víte, že jsem soudním tlumočníkem španělštiny a z katalánštiny. Několik dní si vždy večer čtu knihu polského spisovatele Henryka Sinkiewicze „Listy z cest“. Popisuje v ní své cesty po severoamerickém kontinentě, USA. Zaujalo mně jeho nadšení pro španělský jazyk. Tento úryvek vám tedy dále cituji:
(jeho slovosled přizpůsobuji dnešní češtině)
„Mnoho času mi zabírá učení se různým jazykům. Anglicky umím už dost dobře mluvit. V Landingu jsem horlivě pěstoval španělský jazyk. V jižní Kalifornii se bez španělštiny nehneš, ostatně mně ke studiu španělštiny naklonily rozmanité seňority, s nimiž bych byl rád rozmlouval v jejich jazyku......
Měl jsem dost ochoty ke španělskému jazyku, zamiloval jsem si tento nekrásnější ze všech jazyků na světě, v němž každé slovo zvučí jako stříbro,každá litera se chví zvláštními melodickými záchvěvy, onu mužnou, ušlechtilou a zpěvnou řeč, která tak snadno k paměti přilne jako magnet k železu. Kdo prošel všemi obtížemi angličtiny, kdo je překonal a naučil se jazykem jako vřetenem kroutit, aby mohl vyslovit zvuky pozbavené veškeré výraznosti, tomu se zdá, když si počíná všímat španělštiny, že mezi roštím a hlohem náhle vešel do zahrady plné květin. Neznám co do výslovnosti snazšího jazyka nad španělský. Když jsem vzal do ruky knihu a četl: Examina, o mortal, tu corazón, ahí verás los motivos de tus acciones! což znamená po francouzsku: Examine, o mortel, ton coeur, tu y verras les motifs de tes actions! zvolal jsem radostně: "Ale vždyť já umím španělsky!“
– Skutečně, kdo zná latinu a franštinu, tomu naučení se jazyku Cervantesově je otázkou nikoli let ne měsíců, ale týdnů. –
Konec úryvku.
Když jsem byl vedoucím právního oddělení jedné akciové společnosti a vstupoval do ní americký kapitál, pilně jsem se učil anglicky. Jednou jsme měli jednání s americkými partnery v Praze. Zúčastnila se jej také právnička americké společnosti. Když zjistila, že mluvím španělsky, měla radost a celé naše jednání v tomto pro nás oba neutrálním jazyku proběhlo.
Angličtina je skutečně málo fonetický a srozumitelný jazyk. Vím také o tom, že dva Američané, aby si v telefonu lépe porozuměli, se dohodli, že spolu budou mluvit španělsky.
Myslíte si, že je opravdu správné, že navzdory Evropskou Unií proklamované vícejazyčnosti by měla Evropu ovládnout pouze angličtina?
Mně se bude vždy líbit více zahrada, kde porostou pestré květy všech evropských jazyků a ne jen jednobarevný květ angličtiny.
Nechápejte mně že jsem proti angličtině nějak zaujat. Jako „lingua franca“ ji také používám zejména při práci na počítači. Vždyť jsem se ji asi čtyři roky intenzivně učil.Jsem však a budu zastáncem rovnoprávnosti všech evropských jazyků a nikdy se nesmířím s tím, aby se angličtina usazovala v češtině a přetvářela ji ke svému obrazu, jak se tomu dnes děje. Dva příklady za všechny. I někteří rozhlasoví nebo televizní redaktoři říkají: budeme se soustředit, namísto soustředíme se!!! Anebo tzv. otomismus, pocházející z anglické předložky „about“. "To je o tom, že…
Nakonec bych chtěl říci, že je zcela jasné, že angličtina, nebo jiné velké národní jazyky mají hodně odkazů na internetu. Na druhé straně ale velká řada menšinových jazyků tam těch odkazů má mnohem méně, nebo zcela poskrovnu.
Zapomeňte na to, že jsem příznivcem esperanta. Jsem totiž především příznivcem rovnoprávnosti všech jazyků jak národních tak plánových (umělých).

Co je spatneho na jednom celosvetovem jazyku,kterym se vsichni domluvime?Uz to melo byt davno,ne nekdy v roce 2050.A ze to je anglictina?Asi to ma svuj duvod,ale i kdyby to byl jakykoliv jiny jazyk,vzdycky se nekdo bude ptat „A proc zrovna tento?“
Narodni jazyky malych zemi zrejme dopadnou jako parni lokomotivy – krasne,ale k nicemu…
Vas nazor,pane profesore,je nazor cloveka,ktery ovlada nekolik jazyku a zivi se tim.Naprosta vetsina lidi pujde tou nejsnazsi cestou a tou se zda byt anglictina.Svet je proste mensi a je treba se dorozumet.
Ostatne…Vicejazycny svet je,jak nize uvadim,umele vytvoren a lide se proste snazi o navrat k normalu

„Vystavme si město a věž, jejíž vrcholek by dosahoval k nebi. Tak se staneme slavní.“ Bohu se jejich pýcha nelíbila a proto dal každému jinou řeč. Museli tedy stavění nechat, protože si navzájem nerozuměli. Pak je Bůh rozptýlil po celé zemi

:-D

Já si myslím, a jistě se mnou budete souhlasit další, že takový přístup k národním jazykům malých zemí jaký má pan Mansterman je hodný odsouzení. Naopak pochvaly si zaslouží Evropská Unie a Indický svaz, kteří v tomto měsící podepsali společnou deklaraci o mnohojazyčnosti.
Počátek citace:
Leonard Orban, evropský komisař pro mnohojazyčnost o tom řekl: Zkušenost Indie, která úspěšně využívá jazykové různorodosti je ve světě unikátní. Myslím si že EU a Indie se mohou od sebe vzájemně učit. EU a Indie mají 23 oficiální jazyky a mnohem více neoficiálních a často zcela potlačovaných jazyků…S více než jednou miliardou obyvatel má Indie velmi bohatou jazykovou různorodost. Podle posledních statistik, je tam 29 jazyků mluvených více než jedním milionem rodilých mluvčích, 122 jazyků, kterými hovoří alespoň 10 tisíc mluvčích a dalších 234 jazyků s menším počtem mluvčích.
V ústavě Indické Unie je zakotveno, že hindština je oficiálním jazykem Unie. Angličtina „může“ být používána pro úřední potřeby, a země má dále 22 oficiálních regionálních jazyků. Taková bohatá jazyková různorodost je skutečností indické historie, a je zde považována za zcela přirozenou – poznamenává Evropská komise. Podle Komise se to velmi podobá jazykové situaci v Evropské Unii. Proto může být Indie prvořadým partnerem v EU ve sféře mnohojazyčnosti. Další podobností je stále rostoucí tlak angličtiny v obou Uniích, a trvající potlačování „méně oficiálních“ a zcela „neoficiálních jazyků“.
Konec citace.

Takže pane Manstermane, jak to uděláte, abyste přesvědčil Indy aby zavrhli všechny svoje jazyky a přijali pouze angličtinu? Myslím, že to nedokážete.
Dále, říkáte národní jazyky malých zemí, „krásné, ale k ničemu“ Pohrdáte jimi. Ale ony se některé z nich ještě dovedou vzchopit.Příkladem je oživení keltského jazyka „manštiny“.
Počátek citace:
Lidé z ostrova Man tímto jazykem mluvili až do poloviny 19. století, kdy manštinu nahradila angličtina. Poslední rodilý mluvčí zemřel v roce 1974. Manština ale nezanikla a v současnosti prožívá obrodu. Vyučuje se na školách a přibližně 600 lidí prohlašuje, že manštinu ovládají. Na ostrově jsou nyní všechna značení nejen v angličtině, ale i v manštině. Také rádiové stanice vysílají některé pořady v manštině.
Odborníci Z Liverpoolské university vytvořili první moderní příručku manštiny.
Konec citace.
Podobně se generál Franco pokoušel zničit katalánštinu tím, že ji zcela zakázal. Dnes je jedním ze čtyřech dalších regionálních jazyků Španělska, uznávaných i Evropskou Unií. Ve Francii podobně o své postavení usiluje okcitánština, kterou se mluví ve velké oblasti na jihu Francie a v Aranském údolí v Katalánsku, kde všechna značení jsou ve španělštině, katalánštině a okcitánštině.
A ještě k té Babylonské věži. Doporučuji Vám, abyste si přečetl knihu Francouzů René Centassiho a Henri Massona „Člověk proti Babylonu“. Vyšla v češtině a mohu Vám napsat, u koho si ji můžete objednat. Myslím si, že ji však můžete vypůjčit ve vaší Regionální knihovně.
Ještě nakonec něco co se týká Indie.V tomto volebním období je prezidentem „Universala Esperanto Asocio“ indický profesor, lingvista a spisovatel pan Probal Dasgupta.
Dodávám, že se neživím jazyky. Mám svou penzi a samotné překlady by mně neuživily.
Myslím si, že příklad Indie svědčí o to, že vícejazyčný svět není uměle vytvořen, jak si to myslíte Vy. Uměle vytvořeným by bylo ovládnutí celého světa jedním jazykem, jakýmkoli.

Nadchlo mne Vaše citování Sinkiewicze o Španělském jazyce, pamatuji si dobu, kdy byl celosvětový festival mládeže na Kubě, tuším někdy v 70 – 80 letech a byla spousta nadšenců, kteří se španělsky učili, pak přišla doba Chilských písní, a osudů Chilského národa a zase zde zněla španělština. Je to opravdu nádherná řeč a kdybych věděla, že ji někde uplatním, určitě bych jí věnovala část své energie. Zatím je pro mne důležitější angličtina. Bohužel asi nejsem nadaná uměním ovládat více jazyků. Před lidmi, kteří umí mluvit v různých řečech já smekám.Když někoho slyším, že mluví plynně 4 jazyky, :shock: A vím, že kdybych měla zájem navštívit třeba Dálný východ, asi bych se musela přeorientovat – i když – kdo ví.

Kdybyste třeba navštívila Čínu, tak pro zajímavost,es­peranto se tam nyní vyučuje na 18 universitách. Esperanto se můžete naučit, podle času které mu věnujete, velmi brzy.A pak můžete vyrazit do Číny, Jižní Koreje, Japonska nebo i Nepálu. tam všude najdete lidi hovořící esperantem. Na ulici je nepotkáte, ale předem si u nich můžete sjednat setkání. Najděte si na webu „Proč jsem se já, Američan, naučil a používám Esperanto.“ S tím uplatněním jazyka máte pravdu. Kdybych nezačal španělštinu vyučovat a pak z ní a do ní překládat, dávno bych ji už zapomněl. K učení se jazyku musíte mít motivaci, k něčemu jej prakticky používat. V šedesátých létech u nás (po revoluci na Kubě) nastala renesance španělštiny. V rádiu, v televizi, na gramodeskách, všude byly kurzy španělštiny. Pak ta vlna opadla, ale někteří španělštině zůstali věrni, já také. Takže: Que viva Espaňa!

Že bych se na ty svoje učebnice esperanta také podívala? Mrkla jsem i na stránky, které jste tu doporučoval, sice jen na začátek, ale vypadalo to moc pěkně. Kdysi – a bylo to zhruba v těch 70 letech mne tento jazyk zajímal. Jinak nedávno byl můj známý v Nepálu a domluvil se tam jen – anglicky!

A můj přítel v Nepálu strávil několik dní u esperantistů. Kromě toho také ve Venezuele. Jeden esperantista ho již čekal na letišti a hodně mu pomohl při jeho pobytu v zemi.

K paní Georgie: Kurs můžete také absolvovat na adrese: www.lernu.net. Tam si vyberte češtinu, protože kurs je tam asi ve dvaceti jazycích. vytvořili jej v Brazílii.

 

Příspěvky mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé. Pokud máte účet můžete se přihlásit.

Příspěvky v diskusi jsou majetkem jejich autorů. Provozovatel webových stránek Help For English za ně nenese zodpovědnost.