Psal jsem,ze vitam jeden celosvetovy jazyk a jsem rad,ze je to anglictina.Osud malych jazyku pouze nastinuji a rozhodne mi nevkladejte do ust nejake pohrdani jimi.Zadnou anglictinu v Indii nemam v planu zavadet,jak mi navrhujete.Ona to ta anglictina zvladne sama.V Indii jsem bohuzel nebyl,ale kterykoliv Ind tady,v Anglii, mluvi anglicky(jasne,ze i nejakou svou materstinou).Chodim do skoly s lidmi mnoha narodnosti,vsichni se tady ucime anglicky,ale neda mi to,abych se neptal jak se neco rekne arabsky,cinsky,spa­nelsky a vedu si na to zvlastni sesit.Taky v anglictine se vetsinou snazim jit ke korenum veci,coz spolu s vyse uvedenym velmi brzdi mou vyuku.Proste se s tim moc piplam,ale ja se to snazim pochopit proc je to tak a ne jinak,a kdyz se tam zmeni slovo,co to znamena atd…Mam proste jazyky rad
Vemte si situaci ve vypocetni technice.Vse ovlada Microsoft,ostat­ni,casto mozna lepsi reseni, maji drobky.Tim mate zajistenu kompatibilitu s ostatnima,ale muzete se zaroven venovat treba Linuxu apod.Ale vetsina na tohle nema cas,pouzivaji IT,aby mohli delat neco jineho,proto voli nejjednodussi cestu.A stejne je to s anglictinou
Velmi si vazim vasich jazykovych znalosti,ale uvedomte si do jakeho fora pisete.Lidi tady nehledaji nejakou alternativu,jsou rozhodnuti zvladnout anglictinu.Kdybyste do fora „Jak lepe zvladnout Windows“ napsal tema „Krasy Linuxu“,byl bych zvedav na reakce(pokud by Vam admin toto tema povolil)

A s tou katalanstinou­…Bydlel jsem v Barcelone pul roku.Me veskere snazeni o zvladnuti spanelstiny bylo zbytecne,protoze ti lide tam proste spanelsky odmitaji mluvit.Jsou hrdi na svou katalanstinu(teda az na obchodniky,ti mluvi snad vsema jazykama).Ale to je v lidech,ne v jazycich

Já jim nijak nerozmlouvám, aby se angličtinu neučili. Sám jsem se ji také učil. Protože ji již dále nepotřebuji, stačí mně její pasivní znalost.Mé fórum jsem zaměřil, jak vite na otázku zda esperanto je konkurentem nebo pomocníkem národních jazyků. Konkurentem není, ani jím nehodlá být, tedy ani ne angličtině, ani jiném jazyku na světě.Vy můžete sice tvrdit, že angličtina je celosvětový jazyk, není jím však všude a vždy jak si myslíte. Jsou také další silné jazyky a monopol na světě si jistě nebudou chtít vybudovat, budou se ale bránit silné expanzi angličtiny. Co se týče Linuxu, tak se podívejte na „Přátele Linuxu“. Je tam také „Esperanto po kapkách“. Zajímavé.
V katalánsku se opravdu španělsky nenaučite. Katalánci jsou svébytným národem a na svůj jazyk jsou hrdi a brání jej.

Vidím, že jste v Anglii. Pak se tedy můžete podívat na stranky:
http://www.springboard2languages.org
kde běží projekt vyučování esperantu na čtyřech základních školách v Anglii, ale již i v USA a dalších zemích.Pro děti je esperanto prvním cizím jazykem a pak se budou učit další světový jazyk, v Anglii převážně francouzštinu.
A pokud jde o počítačovou terminologii, podívejte se na: www.komputeko.net,zabývající se počítačovou terminologíí. Autoři vydali anglicko – esperantský slovník 7500 výpočetních výrazů, který je stále rozšiřován.
To jen pro Vaši informaci.

Opravuji: Esperanto po kapkách najdete na adrese: www.abclinuxu.cz Tam je dále hledejte ve vyhledavači ABC Linuxu

Problém s angličtinou mají i výborní studenti. Pan profesor Mejstřík z fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity Praha píše ve svém článku: Bez ekonomů se bohužel fakulta neobejde", mimo jiné:

Proč je vůbec angličtina pro studenty tak důležitá?
Faktem je, že málokterá škola má tolik kurzů v angličtině jako my. Samozřejmě netvrdím, že všechny tyto kurzy jsou výborné a že jsou vyučovány perfektní angličtinou, ale už jenom samotný fakt, že se mluví anglicky, je důležitý. I výborní studenti z Matfyzu s tím mají problémy, třeba ti co nastoupili u špičkových mezinárodních konzultačních firem odchází po třech čtyřech měsících, protože nejsou schopni v angličtině systematicky přemýšlet, pracovat.
Konec citace.
Přemýšlím o tom jak z toho. Problém je v tom, že odborník je natolik zaměstnán svým oborem, že na učení se jazyku prostě nemá dost času. Projevuje se to i na mezinárodních vědeckých konferencích, kde bez problému diskutují rodilí mluvčí angličtiny a ostatní často je jen mlčky přihlíží.
Takový příklad uvádí Tomáš Hausner, který je odborným redaktorem anglického jazyka nakladatelství Fraus:
"Nedávno si mně můj známý, obchodní ředitel jedné české společnosti, která navázala spolupráci s podobně orientovanou firmou v Nizozemsku, po návratu z prvního velkého společného jednání v Rotterdamu postěžoval: "Čtyři roky se učím anglicky. Té jazykovce, která u nás zajišťuje firemní výuku, nemůžu naprosto nic vytknout. Jenže když jsem přijel do Nizozemska, došlo mi, že s tím, co umím, vystačím leda tak o přestávce u oběda. Když jsem skončil svou první prezentaci v angličtině, bylo mi jasné, že to byla katastrofa. Nejvíc jsem se zapotil při zodpovídání dotazů na věci, které se člověk zkrátka v obecně zaměřených business kurzech nenaučí.
Konec citace.
Zkrátka znalost angličtiny potřebná pro turistiku je něco jiného, než taková znalost angličtiny, která by se vyrovnala znalostem rodilého mluvčího, který je navíc specialistou svého oboru.
S obdobnými problémy se ovšem setkávají i tlumočnici, kteří sice cizi jazyk výborně ovládají, neovládají však odborné výrazy tématu, který mají překládat. Ti zase nemají čas na to, aby se vzdělávali v příslušném vědeckém oboru.
Někdy příště vám uvedu zážitek mého přítele, emeritního rektora Univerzity J.E. Purkyně, Ústí nad Labem z jedné mezinárodní vědecké konference, které se jako specialista v oboru anorganické chemie zúčastnil.

Mozna by bylo lepsi poradit zdejsim studujicim jak se,podle Vas,co nejefektivneji nejaky cizi jazyk naucit(obecne,treba i to esperanto).Jak jste se ucil Vy?

K panu Manstermanovi:
Mějte ještě trpělivost. Mé zkušenosti s učením se cizím jazykům zde ještě napiši. Slibil jsem vám však, že uveřejním zážitek emeritního rektora Univerzity J.E. Purkyně, Ústí nad Labem, pana Prof.RNDr. Vlastmila Novobílského, CSc. A zde tedy je tak, jak jej sám napsal:
„Zúčastnil jsem se před lety kongresu IUPAC ve Spojených státech (International Union of Pure and Applied Chemistry). Zúčastnilo se ho kolem tisíce chemiků z nejrůznějších koutů světa. Organizátoři stanovili, že přednášky a návazné diskuze budou probíhat jen v angličtině. Za těchto okolností rodilí mluvčí vystupovali sebejistě, jak v přednesu svých přednášek, tak také v diskuzích. Ostatní povětšině své předem připravené, a do angličtiny přeložené, příspěvky četli (někdy s námahou). Problémy nastaly v diskuzi. Rodilí mluvčí kladli autorovi otázky, na které se nemohli předem připravit, tak, že ti je sotva stačili sledovat a někdy se stalo, že autor místo odpovědi řekl jen "Thank you“ a odešel. Konkrétně se zde ukázalo, že volba jediného národního jazyka (zde angličtiny)zne­výhodňuje vědce jiných národů. Ti vedle intenzívního výzkumu ve svém oboru musí navíc ztrácet velké množství času studiem tohoto jazyka, aby byli schopni sledovat novinky v časopisech a v literatuře, své výsledky přednést a obhájit na mezinárodních kongresech a publikovat v prestižních vědeckých časopisech. Je naprosto zřetelné, že vědci, rodilí mluvčí angličtiny, (zvláště američtí a angličtí) jsou v nesporné (a nezasloužené) jazykové výhodě.
Tehdy jsem si uvědomil výhodnost i nutnost řešení tohoto problému, kterou už před několika staletími představil J.A. Komenský (např. v knize Via lucis nebo v Panglottii). Tam se zabývá touto problematikou a vypočítává výhody zavedení jednotného nadnárodního jazyka, který „nebude zvýhodňovat jedny vůči druhým , bude demokratický a přispěje k vzájemného poznání a vytvoření přátelství mezi všemi lidmi“, nikoli jen mezi vědci. Jestliže si uvědomíme, že Komenský byl vynikající spisovatel i řečník v tehdejším mezinárodním jazyce latině (a tedy mezinárodní jazyk akutně nepotřeboval), tím více musíme ocenit jeho genialitu a předvídavost v tomto ohledu. Jeho vize, k neprospěchu lidí, se však dosud neuskutečnila."

Panu Manstermanovi:
Jak se nejefektivněji učit cizí jazyk?
Mohu říci pouze mé zkušenosti.
Němčina:
Učil jsem se jí s velkým zaujetím, sám, již od 14 let. Měl jsem výbornou učebnici(od Dr. Augustina). Matky mých dvou spolužáků byly Němky,které si vzaly Čechy, oni sám také hovořili německy. Brzy jsem začal číst. První knihou byla: Auf dem Meeresgrunde. Pak jsem přečetl řadu dalších knih, i Švejka v němčině. Brzy jsem také začal překládat z němčiny. Bylo mně 18 let. Zašel jsem do muzea v Krnově. Tam jsem si vypůjčil časopis Jägerndorfer Ländchen a z něj jsem přeložil několik článků. Překlady jsem tam odevzdal, co s nimi bylo dále již nevím. Kupř. jsem přeložil „Rok 1848 v Krnově“.Četl jsem německé noviny a časopisy a díval se na televizi NDR. Na rekreaci v NDR jsem svou němčinu praktikoval. Ze začátku mně šlo lépe mluvení, a hůře jsem rozuměl. V posledních létech jsem se již němčině nevěnoval, takže jsem si její znalost neprohluboval. Občas a to ještě dodnes překládám do češtiny rúzné technické texty pro firmu, kde pracuje můj syn. Používám také někdy španělsko německý a opačný technický slovník, když hledám nějaké technické výrazy. Potřebuji-li si však něco v němčině přečíst, nedělá mně to žádný problém.
Příště vám napíši jak jsem se naučil esperantu.

Zajímavé.Pak napište i jak jste se naučil španělštinu a katalánštinu.Vy jste na jazyky asi opravdu talent 

katálština? to je co za jazyk?

katalánština

Jo, to S Katarem asi moc společného nemá, že?

tak to newím…přiznám se, že sem o tom nikdy nic moc neslyšel…

http://cs.wikipedia.org/…1n%C5%A1tina mrkni sem

Bylo mi jasný, že je to na wiki, ale raději jsem se zeptal přesto dík