No, my tu musíme zapomenout, že jsou někteří lidé nadšenci pro
angličtinu (což jistě my tady na stránkách jsme), ale to není nějaký
rozhodující vzorek všech, co se anglicky učí. Důvod, proč se učíme my,
je jiný od toho, proč se učí většina ostatních. My můžeme myslet na to,
že chceme být s tou kulturou spojení, že nechceme před rodilci znít
blbě, nechceme jim míchat jejich přízvuky dohromady..... jenže VĚTŠINA
LIDÍ NA SVĚTĚ, kteří se angličtinu učí (mimo anglicky mluvící země),
se učí úplně z jiného důvodu. Třeba ani nikdy s rodilým mluvčím
komunikovat nebudou, a přesto potřebují dokonalou znalost.
Proč by se tito měli snažit o nějakou ‘ryzost’ a ‘nemíchat’?
Určitě k úrovni C2 patří schopnost poradit si s nejrůznějšími
variantami, dialekty a přízvuky… ale proč by se měli oni rozhodovat, zda
chtějí mluvit britsky či americky či jinak?
Navíc angličtina nemá žádná přesná pravidla ani žádná přesná
vymezení. I Britové přejímají všechno možné od Američanů…
obzvláště ti mladí. Američané zase pro změnu přebírají slova ze všech
jazyků. Přesná podoba angličtiny nikde kodifikovaná není, neustále se
mění, přetváří apod. Ani rodilci nenesou žádnou zodpovědnost za
‘neprznění’ vlastního jazyka, o to víc tuto zodpovědnost nemáme my
nerodilci.
Američanům je to jedno, konzervativním Britům to třeba vadit trochu
bude, ale jak říkám, my žádnou zodpovědnost vůči nim nemáme. Už dost na tom, že
si Británie mastí kapsy na tom, že se celý svět učí jejich jazyk,
z jejich učebnic, v jejich školách…
Angličtina už dávno nepatří Britům, dávno už nepatří jen anglicky
mluvícím zemím. Je to GLOBAL LANGUAGE. Live with it.
Já osobně ale mám rád americkou angličtinu, na tu se soustředím, tu se
snažím zlepšovat, k ostatatním se snažím být imunní. Je to ale moje
volba. Studenty na filozofické fakultě na studiu anglistiky a amerikanistiky
jsem se k tomu snažil vést taky, ale ti také nejsou tím rozhodujícím
vzorkem studentů. Kdekoliv jinde bych to nedělal. Mluvili bychom
o rozdílech, ale spíše proto, aby nedošlo k nedorozumění.