Chi, já nevím, že ostatní žádné takové přežblepty nemají . Asi jsem takové
trdlo sama .
Taky tady někdo v jiné diskuzi zmínil, jak mluvil Polák česky k Čechovi
a ten Čech byl nadšen, jak skvěle polsky rozumí… S polštinou, to je
ovšem kategorie sama o sobě.. Tam těch směšných situací vznikne.
No, studovala jsem v Katowicích, což je jenom 40 minut od hranic s ČR.
A došla jsem s kamarády na nějaký úřad a protože jsem polsky nic
neuměla, spustila jsem pomalu česky: „Dobrý den, já jsem tady ohledně
přihlášení se k pobytu. Studujeme tady univerzitu.“ Vím, že to zní
složitě a čekala jsem, že se budeme domlouvat rukama nohama, ale přesto
tuto odpověď bych nečekala: „Moment, moment. Já zavolám specialistu na
váš jazyk. Ja po francouzsky neumím!“
(mám na papíře od logopeda, že žádnou vadou řeči netrpím )
Nám Čechům ovšem nerozuměli celkově. Já tedy jim taky ne , ale přecijen
trošku více. Když jsem šla třeba do menzy (první den pobytu), byl výběr
za tří jídel. A jednoho z toho byla bułka (to ł se čte jakoby anglické
w). No tak příjdu k okénku a řeknu česky „Bulka.“ Nebyla jsem si
totiž tou výslovností jista. Kuchařka na mě hledí. Zopakuji a ukazuji na
nápis – „Bulka“. Zase na mě koukala. Tak jsem se tedy zmohla a
řeknu – „Buwka“. A kuchařka: „Ááááha, buwka!!!!“ No nevím,
ale příjde mi, že kdyby přišel někdo do české menzy, tam tři nápisy
jídel, jedno z toho rohlík a někdo by si požádal o „roklík“, že by
mu snad ten rohlík dali .
Co mi ovšem z Polska navždy utkví v paměti tak to jejich trvzení, že
MY máme strašý dabing (určitě nejen na ostravsku známe jejich vysílání,
kdy žena je mlácena a mužský hlas klidně překládá: „Pomoc. Pomoc.“)a
Batmanovi říkáme Netopýrek. To jim příjde strašně směšné… : : (ne, ani já
nevím, že bychom mu říkali Netopýrek…)
Juj, já těch historek mám. Ale připadám si hloupě, tady to téma
zásobova sama (navíc jsem už mimo angličtinu), tak třeba něco dopíši
zase za čas .